Aleksander Zawadzki - Aleksander Zawadzki
![]() | tento článek chybí informace o politických pozicích a aktivitách po druhé světové válce.Září 2019) ( |
Aleksander Zawadzki | |
---|---|
![]() Aleksander Zawadzki | |
1. místo Předseda Státní rady Polské lidové republiky | |
V kanceláři 20. listopadu 1952 - 7. srpna 1964 | |
premiér | Bolesław Bierut Józef Cyrankiewicz |
První tajemník | Bolesław Bierut Edward Ochab Władysław Gomułka |
Předcházet | Bolesław Bierut (Tak jako Prezident Polska ) |
Uspěl | Edward Ochab |
Místopředseda vlády Polské lidové republiky | |
V kanceláři 28. dubna 1950-21. Listopadu 1952 Podáváme s | |
premiér | Józef Cyrankiewicz |
Předcházet | Hilary Chełchowski |
Uspěl | Władysław Dworakowski Piotr Jaroszewicz Konstanty Rokossowski Józef Cyrankiewicz |
V kanceláři 20. ledna 1949 - 10. června 1949 Podáváme s Viz seznam | |
premiér | Józef Cyrankiewicz |
Předcházet | Stanisław Mikołajczyk |
Uspěl | Hilary Minc |
Osobní údaje | |
narozený | 16. prosince 1899 Będzin, Guvernorát Piotrków, Kongres Polsko |
Zemřel | 7. srpna 1964 Varšava, Polská lidová republika | (ve věku 64)
Politická strana | PZPR |
Aleksander Zawadzki, alias Kazik, Wacek, Bronek, One (Polská výslovnost:[alɛˈksandɛr zaˈvat͡skʲi]; 16. prosince 1899 - 7. srpna 1964) byl a polština komunistický nejprve politik Předseda Státní rady Polské lidové republiky, divizní generál z Polská armáda a Prezident Polska od roku 1952 do roku 1964.
Životopis
Syn Wawrzynieca, oceláře[1] a Marianna rozená Chojkowska. Narodil se v pracovní skupině Ksawera mezi Będzin a Dąbrowa Górnicza. Díky relativně dobrému materiálnímu postavení rodiny studoval na místní základní škole. V důsledku nehody, kterou utrpěl jeho otec, byl v roce 1913 donucen ukončit vzdělání a nastoupit do zaměstnání. Po vypuknutí První světová válka, odešel na zemědělské práce do Durynsko. Působil tam až do roku 1917, kdy byl zatčen za bití svého dozorce a poslán do tábora válečných zajatců v Erfurt. Po útěku odtud se ocitl uvnitř Horní Slezsko, kde pracoval v uhelném dole v Bytom a v ocelárnách v Siemianowice Śląskie. Po vypuknutí revoluce v listopadu 1918 v Německu, překročil německo-polskou hranici a usadil se Dąbrowa Górnicza, kde se v prosinci 1918 přihlásil do polské armády. Zúčastnil se bitev v obrana Lvova a poté ve válečných činnostech na litevsko-běloruské frontě Polsko-bolševická válka. V roce 1921 byl demobilizován jako poddůstojník polské armády, poté se vrátil do Dąbrowa Górnicza. Za účast v bojích v roce 1920 mu byl udělen Kříž srdnatosti.
Po návratu z války byl zpočátku nezaměstnaný a poté pracoval v uhelném dole „Paříž“ v Dąbrowě Górnicze. Tam také narazil na komunistické hnutí a připojil se k Mladá komunistická liga Polska. V roce 1923 se stal členem Komunistická strana Polska. Během tohoto období byl pro komunistickou činnost hledán státní policií. Působil v Lodžský okres až do roku 1924, poté byl poslán do stranické školy v Moskva, kde pobýval několik týdnů. 9. července 1925 byl zatčen Vilnius o obvinění z účasti na vraždě domnělého policejního informátora. V prosinci 1925 byl navzdory nedostatku důkazů o své účasti odsouzen k šesti letům vězení. Trest si odpykal v Kielcích, Łomża a Drohobyč. 2. března 1932 opustil vězení a kvůli nemoci byl poslán do SSSR k léčbě. Tam se uzdravil a učil na stranické škole WKP (b) a OGPU poblíž Moskvy.
V roce 1934 se vrátil do Polska. 27. května 1934 byl zatčen ve Varšavě. Ve vazbě byl zadržen až do února 1935, kdy byl propuštěn na kauci. 13. ledna 1936 byl znovu zatčen. Poté byl obviněn z jednání na úkor Polská republika. Soud se konal ve dnech 4. – 21. Dubna 1938. Spolu s Zawadzkim, který byl hlavním obviněným, bylo souzeno 55 dalších lidí. Zawadzki byl odsouzen k 15 letům vězení. Poté, co potvrdil rozsudek odvolacího soudu ze dne 23. listopadu 1938, byl uvězněn v Brest. Zůstal tam až do září 1939, kdy po agresi SSSR do Polska, město bylo obsazeno Rudá armáda. Začal pracovat v Běloruská sovětská socialistická republika v Pinsk okresní úřad.
Aleksander Zawadzki byl zvolen do Sejm v roce 1947 a dne 20. listopadu 1952 byl jmenován předsedou Polská státní rada, nahradit Bolesław Bierut. Zemřel na rakovina v roce 1964.
Vyznamenání a ocenění
- Rytířský kříž Virtuti Militari
- Velký kříž Řád Polonia Restituta
- Řád stavitelů lidového Polska
- Řád praporu práce, 1. třída
- Kříž Grunwaldu, 2. třída
- Kříž srdnatosti (1920)
- Partyzánský kříž (12. června 1946)
- Slezský povstalecký kříž
Reference
- ^ „Biuletyn Informacji Publicznej Instytutu Pamięci Narodowej“. katalog.bip.ipn.gov.pl. Citováno 2019-04-12.
Politické kanceláře |
---|