Albrecht Roeseler - Albrecht Roeseler
Albrecht Roeseler (29. ledna 1930 - 6. srpna 1994) byl německý houslista, muzikolog a novinář. V letech 1973 až 1993 byl odpovědný za titulek časopisu Süddeutsche Zeitung.
Život
Roeseler se narodil v roce 1930 v Berlíně jako syn vydavatelského ředitele Johannesa Roeselera a jeho manželky Kathariny, rozená Storbeck. Poprvé se zúčastnil Dreilinden-gymnázium v Berlin-Nikolassee a od roku 1943 až do Abitur v roce 1948 Landerziehungsheim Hermann-Lietz-Schulen v Schloss Bieberstein poblíž Fulda.
V letech 1948–1950 studoval hru na housle Max Strub[1] a hudební teorie s Wilhelm Maler a Johannes Driessler na Nordwestdeutschen Musikakademie Detmold. V roce 1950 složil státní učitelskou zkoušku z předmětu housle. V letech 1950 až 1956 studoval muzikologie a angličtinu na FU Berlín a pomocí a Fulbrightův program, na Indiana University Bloomington. V Indianě Willi Apel a Paul Nettl byli mezi jeho učiteli. V padesátých letech působil také jako houslista v Berliner Symphonisches Orchester a v "Indiana University Philharmonic Orchestra", stejně jako v Osika festivalový orchestr. V letech 1952/53 vyučoval také na „Konzervatoři Johna Petersena“ v Berlíně Berlin-Zehlendorf. V roce 1957 byl jmenován Adam Adrio na filozofické fakultě FU v Berlíně s disertační práce Studien zum Instrumentarium ve Vokalwerken von Heinrich Schütz. Die obligaten Instrumente in den Psalmen Davids und in den Symphoniae Sacrae I[2] což mu poskytlo jeho Dr. Phil..[3]
Roeseler poté pracoval nejprve jako literární redaktor ve vydavatelstvích, naposledy v Piper Verlag. V letech 1973 až 1993 byl vedoucím celovečerní sekce Süddeutsche Zeitung v Mnichově.[4]
Roeseler zemřel v Haar (poblíž Mnichova) ve věku 64 let.
Publikace
- s Wolfem Loecklem (ed.): Musikhochschulen in Deutschland - wie gut sind sie?.[5] ConBrio-Verlags-Gesellschaft, Řezno 1994, ISBN 3-930079-46-1.
- s Wolfem Loecklem (ed.): Franz Schubert - heute?. ConBrio-Verlags-Gesellschaft, Řezno 1994, ISBN 3-930079-47-X.
- (Vyd.): Eine kleine Lachmusik. Musikeranekdoten aus unserer Zeit.[6] Se 6 linoryty od Eduard Prüssen. 6. vydání, nové vydání, Piper, Mnichov a další (1990), ISBN 3-492-10939-X (první vydání 1971).
- Grosse Geiger vypustil Jahrhunderts.[7] Brožované vydání přezkoumáno a rozšířeno Norbertem Hornigem, Piperem, Mnichovem mj. 1996, ISBN 978-3-492-22375-1 (první vydání 1987).
Literatura
- Bruno Jahn (spolupracovník): Die deutschsprachige Presse. Ein biographisch-bibliographisches Handbuch.[8] Sv. 2: M – Z. Saur, Berlín 2005, ISBN 978-3-11-096157-7, str. 879.
- Joachim Kaiser: Ein überlegener Charakter (Nachruf). v Süddeutsche Zeitung, 8. srpna 1994, s. 9.
- Hans-Michael Körner (vyd.): Große Bayerische Biographische Enzyklopädie (BBE). Sv. 3: P – Z. Saur, Mnichov 2005, ISBN 3-598-11460-5, str. 1633.
- Rudolf Vierhaus (vyd.): Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE). Sv. 8: Poethen - Schlüter. 2. přepracované a rozšířené vydání, K. G. Saur, Mnichov 2007, ISBN 978-3-598-25038-5, str. 488f.
Reference
- ^ Albrecht Roeseler: Grosse Geiger vypustil Jahrhunderts. Piper, Mnichov mimo jiné 1987, ISBN 3-492-03063-7, str. 8.
- ^ Studien zum Instrumentarium in den Vokalwerken von Heinrich Schütz: die obligaten Instrumente in den Psalmen Davids und in den Symphoniae sacrae I na WorldCat
- ^ Albrecht Roeseler: Studien zum Instrumentarium ve Vokalwerken von Heinrich Schütz. Die obligaten Instrumente in den Psalmen Davids und in den Symphoniae Sacrae I. Dizertační práce, FU Berlín, 1958.
- ^ Vidět Paul Hoser Süddeutsche Zeitung
- ^ Musikhochschulen in Deutschland - wie gut sind sie? na WorldCat
- ^ Eine kleine Lachmusik: Musikeranekdoten aus unserer Zeit na WorldCat
- ^ Grosse Geiger vypustil Jahrhunderts na WorldCat
- ^ Die deutschsprachige Presse. Ein biographisch-bibliographisches Handbuch na WorldCat
