Al-Ala al-Hadhrami - Al-Ala al-Hadhrami

Al-ʿAlāʾ al-Haḍramī (arabština: العلاء الحضرمي) Byl a Haḍramī vyslanec vyslán Muhammad v 7. století nl rozšířit islám do regionu, který sahá od Kuvajt na Ras al-Khaimah. Byl z Hadhramaut v Jemen.

Životopis

Faksimile dopisu zaslaného Muhammad na Munzir ibn-Sawa al-Tamimi, guvernér Bahrajnu v roce 628 n. l

Před islámem byli obyvatelé oblasti Bahrajnu většinou pohané, kteří uctívali idolské bohy Awal, a tam byli také někteří Zoroastriáni a Židé. Islám se v 7. století dostal na Arabský poloostrov a převrátil modloslužitele. Muhammad poslal svého prvního vyslance Abu Al-Ala'a Al-Hadramiho do Munzir ibn Sawa Al Tamimi, vládce Bahrajnu, který v té době rozšířil pobřeží od Kuvajt na sever od Omán počítaje v to al-Hasa a Bahrajn Ostrovy, v roce 628 nl, zve jej a Abdul Qays kmen islámu.[1] Munzir v reakci na Mohamedovu výzvu oznámil svou konverzi na islám a všechny arabské obyvatele oblasti Bahrajnu včetně některých Peršané žijící v tomto regionu se také stali muslimy, což ohlašuje začátek islámské éry v oblasti Bahrajnu. Následně byl Abu Al Ala Al-Hadrami jmenován Muhammadem jako jeho zástupce v Bahrajnu, aby shromáždil Jizya (náboženská daň).

Po smrti Mohameda v roce 632 nl vzbouřilo se velké množství arabských kmenů proti islámské říši, včetně velké části populace Bahrajnu, která se vrátila do pohanství. Výsledkem je nový chalífa Abu Bakr poslal Al-Hadramiho zpět do Bahrajnu se značnou armádou, kde úspěšně porazil rebely. Vládl Bahrajnu až do roku 634 nl, kdy nový chalífa Umar místo něj vystřídal Uthman bin Abi al-A'las Thaqafi [1] poté, co selhal v prvním námořním invaze do Fars.[2] Al Hadrami později zemřel v roce 635 nl.

Dědictví

V Bahrajnu je několik ulic a škola pojmenovaná po Al-Hadrami. Dopis od Mohameda Munzir ibn Sawa Al Tamimi je zachována a lze ji vidět na Bejt Al Korán muzeum v Hoora Bahrajn s neporušenou pečeť Mohameda.

Viz také

Reference

  1. ^ A b Whelan, John (1983). Bahrain: Praktický průvodce MEED. Taylor & Francis. p. 22. ISBN  9780950521176.
  2. ^ al-'Umâl Fî Sunan al-Aqwâl Wa al-Af‘âl, měl číslo 8951. 'Uyûn al-Akhbâr 2/18.