Aguingay - Aguingay

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: "Aguingay"  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Srpna 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Srpna 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Aguingay nebo Agingay je legendární paní paní válečníka z Bulusan v nejoblíbenějším folklóru města. Je hlavní postavou eposu:^[1] Si Bulusan nan Si Aguingay věřili, že existovali sto let předtím, než Španělé vstoupili na ostrovy ostrova Filipíny.

Raná léta

Aguingay je považována za dceru Bulusanovy sousední kmene, která se narodila jako krásná dívka se světlou pletí. Je zasnoubená se synem velkého válečníka a byla pojmenována Bulusan který se později stal názvem města.

Mampak Bird

Obyvatelé Bulusanu věřili, že na město zaútočil obří pták Mampak který zabil stovky kmenů v době Aguingay. Těsně předtím, než se Bulusan a Aguingay formálně vzali, zaútočil pták na kmeny severně od města. Když se pták přiblížil, kmen od západu od města v čele Casiguran pomohl to zabít. Mobbovali a zabili ptáka a hodili ho do moře. Mezi obyvateli Bulusanu je také běžná víra, že názvy vesnic pocházejí z přistání ptáka „Mampak“ až do jeho bojů a smrti. Zejména Tagdon v Barcelona, ​​Sorsogon znamená přistání Layog znamená let nebo let a další. Některé víry říkaly, že Bulusanské jezero bylo jeho krví, když bylo nakonec smrtelně zraněno a přistálo na úpatí hory. Ostrov San Bernardino je také považován za místo, kde byl pohřben.

Casiguran

Casiguran tvrdil, že jejich kmene ptáka zabili. Navrhl si vzít Aguingaye jako odměnu. Bulusan protestoval a Casiguran požádal o boj. Bitva začala v poledne v Punta Tawogu a nechal Casigurana a jeho kmeny v bitvě ztracen a vzdal se. Vrátili se domů na západ a nechali Aguingaye na Bulusan. Bulusan byl prohlášen za hrdinu válečníka, který zabil obřího ptáka.

Tragédie

Vesnická princezna Dayang Buhang se zamilovala do Bulusana a chtěla by Bulusana ukrást z Aguingay těsně před svatbou. Pár byl touto zprávou znepokojen a utekli do lesů, aby se vyhnuli hněvu princezny. Princezna nařídila mužům, aby získali Bulusana i na úkor zabití Aguingaye. Když je vojáci našli, bránili se a zemřeli. Princezna byla zprávou zarmoucena a nařídila mužům, aby jim dali majestátní pohřeb, tak vysoko, že lidé mohli vidět hrobky z města. A tak začala legenda o obou horách.

Verze Reynalda T. Jamoralina

Si Bulusan nan Si Aguingay

Nedávno se spojil v manželství, odvážný a pohledný Bulusan a krásný Agingay^[2] žít šťastně ve stínu sopky, ale pro šťastně manželský pár neznámý; ve stínech číhá zlo, v osobě Casigurana, syna Apu Jubana, starého, ale respektovaného vesnického náčelníka. Casiguran, který neustále lebky ve stínech, žárlí na Bulusana a Agingaye, i když už má pro manželku věrného a chápajícího Irosina.

Veden extrémní žárlivostí našel Casiguran šanci odstranit nenávist a když Apu Juban náhle zemřel přirozenou smrtí. Zlý Casiguran falešně obvinil Bulusana ze zabití jeho otce vesnického náčelníka. Udělal to tím, že vyhrožoval a přesvědčil Putiaa, vesnického věštce, aby byl falešným svědkem proti Bulusanovi jako údajnému zabijákovi Apu Jubana. Bulusan byl předveden před vesnické starší, Gurang Donsol, Gurang Matnog a Gurang Bacon, po Putiaově falešném svědectví, které mělo být nasyceno hrůzostrašnému člověkem pojídajícímu obrovskému ptákovi Mampak, který pravidelně lovil vesnici.

Navzdory Agingayovým prosbám zůstal Casiguran nedotčen a nevinný Bulusan zemřel poté, co se na jeho mrtvém těle na sopce slavil pták Mampak. Casiguran, který měl v úmyslu vyhnat všechny stopy Bulusana, však nebyl spokojen se smrtí Bulusana, když nařídil již tak extrémně smutnému Agingayovi, aby hodil jejich prvorozeného syna, jakmile se narodí, do úst ohnivého sopka.

Agingay se bála Casigurana, který se již po smrti Apu Jubana ujal pozice náčelníka vesnice, a vyhověla mu, když vyšplhala na vulkán se svým synem Bulusanem. Mezitím si Irosin uvědomila Casiguranovu zradu a postavila se svému manželovi, který se na ni jen ušklíbl. Putiao postižený svědomím se naproti tomu přizná staršímu z vesnice o tom, co udělal s Casiguranem. Irosin spěchá, aby to řekla vesnickým starším, ale potká je na cestě, rozzlobená, poté, co se dozvěděla pravdu od Putiaa.

Spolu s dalšími rozzlobenými vesničany se všichni společně vrhnou na sopku, aby zachránili Agingay a jejího nově narozeného syna. Na cestě objeví tělo Putiao, které hackli k smrti pomocníci z Casiguranu. U kráteru sopky najdou už bezvládné tělo Agingay, které zabila její vlastní ruka poté, co hodila svého syna do úst doutnající sopky. Zjistí, že Casiguran se skrývá za skálou, chytí ho a rozzlobeně ho hodí do ohnivého kráteru sopky. Vesničané všichni truchlivě kráčejí po sopce nesoucí mrtvé tělo Agingaye a jejich slzy se mísí se slzami Agingay a krví Bulusan, která ze dvou jezer na svazích sopky.

Dvě jezera jsou nyní známá jako jezero Bulusan a jezero Agingay a sopka, na jejíž svazích dvě krásná jezera klidně leží, je nyní známá jako Mt. Bulusan.

Festival Si Bulusan nan Si Aguingay

Každoroční festival v Bulusan volala Si Bulusan nan Si Aguingay se koná každoročně den před městskou slavností, která je 25. července, svátek Sv. Jakub Větší. Festival je přehlídkou a pouličním tancem v kompletních postavách a kostýmech. Koná se soutěž o interpretaci epického příběhu prostřednictvím interpretačního tance.^[3]

Reference

externí odkazy

• Si Bulusan nan si Agingay Animated Folktale [1]
• Další verze od Sorsogon Examiner [2]
• Předefinování historie Sorsogonu [3]