Zemědělská liga - Agricultural League - Wikipedia

The Císařská zemědělská liga (Němec: Reichs-Landbund) nebo Národní venkovská liga byl Němec agrární sdružení během Výmarská republika který vedli vlastníci půdy s majetkem východně od Labe. To bylo spojeno s Německá národní lidová strana a později Nacionalistická německá dělnická strana

Dějiny

Národní venkovská liga (Reichs-Landbund) byla založena v roce 1921 sloučením dvou hlavních protestantských pravicových zemědělských organizací Německá agrární liga (BDL) a německý Landbund, aby efektivněji prosazovaly agrární zájmy, aby dokázaly zvítězit proti oživujícím se silám práce a velkých podniků. Vedení pokračovalo v antidemokratickém, nacionalistickém směru s odmítnutím Weimarské republiky, současně se v rámci stávajícího systému pokoušelo udržet co největší vliv pro velké Junker vlastníci půdy z východu od Labe. V řídících orgánech byli silně zastoupeni velcí vlastníci půdy z Východu Labe. Reich Landbund byl nejvlivnějším německým zemědělským sdružením během Weimarské republiky. Zvláštní zaměření sdružení bylo na Pomořansko, Braniborsko, Slezsko, Durynsko, Východní Hannover a Hesensko. Nemohlo se uchytit u venkovské společnosti ve venkovských oblastech katolických oblastí říše Impéria. Tady je Sdružení německých zemědělských svazů dominoval.

Národní liga venkova vytvořila silnou ústřední organizaci s napojením na četné noviny. V roce 1928 bylo s Národní ligou venkova spojeno 190 tiskových orgánů, které k ní patřily nebo které patřily členům sdružení. V roce 1924 měla liga asi 500 okresních úřadů. Výsledkem bylo, že v těchto oblastech byla organizace silná a velká část zemědělské populace, která nebyla členy Národní ligy venkova, mohla být značně ovlivněna pozicemi ligy.

Politicky byla Národní liga venkova blízko Německá národní lidová strana (DNVP), protože oba byli proti republice. V roce 1924 strana obzvláště silně podporovala toto sdružení, ale také propagovala kandidatury vysokých členů jiných pravicových stran, zejména Německá lidová strana (DVP). V Německé prezidentské volby v roce 1925, národní venkovská liga podpořila volbu Paul von Hindenburg. V polovině 20. let byli ve vládě zastoupeni přední členové Národní ligy venkova DNVP.

Tato fáze vládní spolupráce netrvala dlouho. Problémy s dovozními cly a agrární krize prohloubily vzdálenost mezi Ligou a vládou a republikou. Podpora vlády vedla, zejména v Hesensku a Slezsku, k obrovským ztrátám členství. Úředníci Ligy venkova byli zapojeni do hnutí lidu země 1927/28. Rozdělili několik vůdců Landbundů od DNVP a založili Křesťansko-národní rolnická a zemědělská strana (CNBLP, CNBLP byla v roce 1930 přejmenována na German Country People's). Nová strana získala 10 křesel z DNVP ve volbách do Reichstagu v roce 1928. V Národní venkovské lize došlo k výrazným turbulencím. Boj proti jiným zemědělským organizacím byl do značné míry přerušen. Za účelem získání většího vlivu na zemědělskou a hospodářskou krizi byla v roce 1929 hnací silou Národní venkovská liga zakládající novou zastřešující organizaci zemědělských sdružení Zelená fronta.

V roce 1929 národní venkovská liga podpořila referendum proti Mladý plán který byl iniciován DNVP, Nacistická strana (NSDAP) a další právní sdružení. Prostřednictvím svého vedoucího člena Martina Schieleho se Národní venkovská liga podílela na vládě Heinrich Brüning, což vedlo k vyloučení skupiny Schiele z DNVP a pomohlo Německé venkovské lidové straně (CNBLP) dosáhnout velkých zisků v Německé federální volby 1930. Protože však nacistická strana dosáhla na venkově velkého pokroku výstavbou svého agrárního politického aparátu, získali nacisté stále větší vliv v Národní venkovské lize. V říjnu 1930 musel Martin Schiele rezignovat na funkci prezidenta Národní ligy venkova a nová rada se přesunula doprava. Skupina Schiele byla potlačena a nacisté se prosadili. Další skupiny v Národní ligě venkova věřily, že mohou získat zpět ztracené místo v zemědělství prostřednictvím spojenectví s nacistickým vlivem. Agitace proti vládě Brüning, demokracii a Výmarské republice vzrostla a v roce 1931 se Národní liga venkova připojila k Harzburská fronta. V prezidentských volbách v roce 1932 doporučilo vedení Národní ligy venkova hlasování pro německého vůdce Stahlhelma Theodor Duesterberg nebo Adolf Hitler, protože Hindenburg se distancoval od své podpory Sociálně demokratická strana Německa (SPD).

Přesun moci na Hitlera 30. ledna 1933 vedení Ligy uvítalo, takže největší německá zemědělská organizace neodporovala nacistické koordinaci (Gleichschaltung ) zemědělství a jejich orgánu státní správy regulujícího produkci potravin (Reichsnährstand ).

Prezidenti

  • 1921-1924: Gustav Roesicke (jednatel)
  • 1921-1930: Karl Hepp
  • 1926-1928: hrabě Eberhard z Kalckreuthu
  • 1928-1930: Martin Schiele (výkonný)
  • 1930-1933: hrabě Eberhard z Kalckreuthu (jednatel)
  • 1930-1933: Henry Lind
  • 1931-1933: Werner Willikens
  • 1933: Wilhelm Meinberg (jednatel)

Členství

1923: přibližně 1 milion

Přesný počet nelze určit, protože počet přidružených organizací se lišil a nerozlišoval se mezi členy na plný úvazek a pomocnými členy. Jak uvedlo samo, v době špičky bylo údajně přítomno 5,6 milionu členů. Na základě zveřejněného seznamu s podrobnostmi o členech přidružených sdružení v roce 1923 bylo přibližně 1 milion členů. Další odhady se pohybují od 0,8 do 1,7 milionu členů.

Přidružené asociace (1928)

Některé regionální skupiny zemědělské ligy se účastnily státních a Říšský sněm volby, jako je Hessische Bauernbund, Durynská zemědělská liga a Württembergischer Bauern- und Weingärtnerbund.

  • Landbund Anhalt (10 000 členů)
  • Baden Landbund (40 000)
  • Sdružení zemědělců v Bavorsku (27 000)
  • Brandenburgischer Landbund (118 670)
  • Braunschweigischer Landbund (12 000)
  • Danziger Land League (4000)
  • Grenzmark-jih (8800)
  • Hanoverian Landbund (žádné podrobnosti)
  • Landbund pro hanzovní města Hamburk a Lübeck (2000)
  • Hesensko, Spolková republika (25 744)
  • Kurhessischer Landbund (40 000)
  • Lippe Land League (2 500)
  • Pozemek pro zemi Lübeck (735)
  • Země sdružení Mecklenburg-Schwerin (6180)
  • Mecklenburg-Strelitz Land League (6180)
  • Rolnictvo v okrese Nassau a kruh Wetzlar, Limburg (30 000)
  • Hornoslezská pozemková liga (10 000)
  • Pozemek pro Rakousko (85 000)
  • Landbund Oldenburg-Bremen (14 799)
  • Zemědělské sdružení východního Pruska (46 000)
  • Pomeranian Landbund (140 000)
  • Palatine Farmers 'Federation (15 000)
  • Země Rýnská konfederace (21 000)
  • Saská pozemková liga (60 000)
  • Landbundská provincie Sasko (86 400)
  • Slezská pozemková liga (75 000)
  • Landbund Schleswig-Holstein (17 774)
  • Durynská zemědělská liga (41,150)
  • Waldeckische střih Land League (3066)
  • Vestfálská spolková země (15 515)
  • Smlouva württembergských rolníků a nájemců Federace zemědělců (40 000)

Zdroj: Černý / Fahlbusch, s. 688–689.

Viz také

Zdroje

  • Heide Barmeyer: Andreas Hermes und die Organisation der deutschen Landwirtschaft. Christliche Bauernvereine, Reichslandbund, Grüne Front, Reichsnährstand 1928 až 1933. (= Quellen und Forschungen zur Agrargeschichte Bd. 24), Stuttgart 1971.
  • Jochen Černý, Lutz Fahlbusch: Reichs-Landbund (RLB) 1921–1933. In: Dieter Fricke u. A. (Hrsg.): Lexikon zur Parteiengeschichte. Die bürgerlichen und kleinbürgerlichen Parteien und Verbände in Deutschland 1789–1945, Bd. 3, Leipzig / Köln 1985, S. 689–712.
  • Horst Gies: NSDAP und landwirtschaftliche Organisationen in der Endphase der Weimarer Republik. In: VfZG 15/1967, S. 341–376.
  • Horst Gies: R. Walter Darré und die nationalsozialistische Bauernpolitik in den Jahren 1930–1933. Diss. Frankfurt nad Mohanem 1966.
  • Organisationsbuch des Reichs-Landbundes. Bearbeitet und zusammengestellt von der Organisation des Reichs-Landbundes 1930, Berlin 1930.
  • Martin Schumacher: Land und Politik. Eine Untersuchung über politische Parteien und agrarische Interessen 1914–1923. Hrsg. von der Kommission für Geschichte des Parliamentarismus und der politischen Parteien, Düsseldorf 1978.