Hranice mezi Afghánistánem a Íránem - Afghanistan–Iran border

The Hranice mezi Afghánistánem a Íránem je 921 km (572 mi) na délku a běží od trojhlavníku s Turkmenistán na severu k tripointu s Pákistán na jihu.[1]

Mapa hranice mezi Afghánistánem a Íránem

Popis

Hranice začínají v tripointu s Turkmenistánem v Řeka Harirud před pokračováním po souši východně od íránského města Taybad. Hranice poté sleduje sérii krátkých přímek, procházejících Daryacheh-ye Namakzar a solnými jezery Daqq-e Patergan; podél této části vyčnívají do Afghánistánu dvě „zobáky“ íránského území. Prostřední „turecká sekce“ (viz. níže) sestává z řady přímek vedených plání, s některými horami na jih, končícími na hoře Kuh Siah, kde hranice prudce stoupá k východu. Prořezává to Hamunské jezero než se otočí na jih, kde vede po řece Juy-e Siksar dolů k soutoku s Řeka Helmand. Hranice je pak tvořena dlouhým přímým úsekem směřujícím na jihozápad k tripointu s Pákistánem na hoře Kuh-i-Malik Salih.

Hranice prochází obecně suchou, nehostinnou oblastí s malým počtem obyvatel, s výjimkou oblasti Zabol-Zaranj, kde se nachází hlavní hraniční přechod.

Dějiny

Hranice mezi Persií a Afghánistánem byla formována v období 1872-1935 sérií arbitráží třetích stran, vycházejících z Pařížská smlouva (1857) ve kterém se Persie a Afghánistán dohodly postoupit jakýkoli spor mezi nimi k arbitráži v Británii (v této době Británie ovládala velké části Indie, včetně dnešního Pákistánu).[2][3] Série potyček mezi Afghánistánem a Persií v 60. letech 20. století přiměla perského krále Naser al-Din Shah Qajar požadovat, aby Britové formalizovali hranici mezi Afghánistánem a Persií. Hrubé vymezení navrhl v roce 1872 výbor v čele se sirem Frederic John Goldsmid po čáře z Bandy do Kuh-i-Malik Siah (kopec na moderním tripointu Afghánistán-Írán-Pákistán) přes Řeka Helmand. Obě strany tento návrh nakonec přijaly, ale v té době nebyl dále implementován.[2][4]

Hranice Goldsmidu se ukázala jako neadekvátní, zejména vzhledem k posunu kurzu Helmandu, a proto byla v následujících desetiletích stanovena přesnější hranice ve třech sekcích: severní část generál CS MacLean, britský generální konzul pro Khorasan a Sīstān, v letech 1888-91, jižní část plukovníka sira Henry McMahon v letech 1903-05 a nakonec prostřední část krocan Generál Fahrettin Altay v letech 1934-35.[2][5]Po každém vymezení hraničních sloupů byly postaveny, což vedlo k celkem 172 pilířů bylo postaveno v non-říčních částech hranice.[2][6]

Hranice sama o sobě nebyla zpochybněna po roce 1935, avšak spory o přidělování vodních zdrojů v regionu rachotily po mnoho let a nakonec byly vyřešeny až v roce 1973.[7]

Hraniční přechody

Zadávání Islám Qala, Afghánistán z Taybad, Írán
Nákladní automobily čekají na přechod do Íránu na hraničním přechodu Zaranj.
  • Islam Qala (AFG) - Taybad (IRN) (silnice)[8]
  • Zaranj (AFG) - Malik (IRN) (silnice)[8]

Osady poblíž hranic

Afghánistán

  • Kareyz-e Elyas
  • Pish Robat
  • Komisari
  • Kalate-ye Nazar Khan
  • Tahana-e Chah-e Sangar
  • Chah Sagak
  • Zaranj
  • Mirza Abu Bakr

Írán

Viz také

Reference

  1. ^ CIA World Factbook - Írán, vyvoláno 16. září 2018
  2. ^ A b C d Mezinárodní hraniční studie č. 6 - hranice mezi Afghánistánem a Íránem (PDF), 20. června 1961, vyvoláno 16. září 2018
  3. ^ Encyklopedie Iranica - Hranice Afghánistánu, vyvoláno 16. září 2018
  4. ^ Encyklopedie Iranica - Hranice Afghánistánu, vyvoláno 16. září 2018
  5. ^ Encyklopedie Iranica - Hranice Afghánistánu, vyvoláno 16. září 2018
  6. ^ Mezinárodní hraniční studie č. 6 - hraniční mapa Afghánistán-Írán, vyvoláno 16. září 2018
  7. ^ Encyklopedie Iranica - Hranice Afghánistánu, vyvoláno 16. září 2018
  8. ^ A b Caravanistan - hraniční přechody mezi Íránem a Afghánistánem, vyvoláno 16. září 2018