Adriana Basile - Adriana Basile

Adriana Basile
Signora Adriana Basile.PNG
Signora Adriana Basile. [1628]
narozenýC. 1580
Posillipo
ZemřelC. 1640
Řím
Národnostitalština
obsazenískladatel a zpěvák

Adriana Basile (c. 1580 - c. 1640) byl italština skladatel a zpěvák.

Život

Narodila se v Posillipo a zemřel v Řím. Od roku 1610 pracovala pro Gonzagas v Mantua. Členové její rodiny také pracovali pro soud, včetně jejích bratrů, Giambattista Basile, básník, Lelio Basile, skladatelka a její sestry, Margherita a Vittoria, které byly zpěvačky. Její manžel Mutio Baroni a její tři děti, její syn Camillo a dvě dcery, Leonora a Caterina byli také na soud. Leonora a Caterina byly oběma úspěšnými zpěvačkami. Claudio Monteverdi prohlásil, že Basile byl talentovanější zpěvák než Francesca Caccini, který byl v té době v Medici soud.

Vévoda Vincenzo Gonzaga udělil Basile barony v Monferratu a byla také dobře pokládána Vincenzovými syny Francesco a Ferdinando. Zatímco ještě pracovala pro soud v Mantuanu, odcestovala do Florencie, Řím, Neapol, a Modena. Vystupovala v Alessandro Guarini je Licori, ovvero L’incanto d’amore. V roce 1626 odešla ze služeb Gonzagů a přestěhovala se do Neapole a později do Říma.

Žádná z Basileho hudby nepřežila, ale je známo, že improvizovala v poezii, mimo jiné i v soutěži s Caccinim v listopadu 1623. Řada skladatelů zanechala na její počest hudební pocty, zatímco sbírka básnických poct, “Il teatro delle glorie „, byl poprvé publikován v Benátkách v roce 1623 a poté v rozšířené podobě v Neapoli v roce 1628. Bylo navrženo, aby obraz Antiveduto Gramatica Santa Cecilia se dvěma hudebními anděly líčí Adrianinu harfu. Harfa je zdobena erbem a imprese rodiny Gonzagů a Adrianin vlastní znak.

Reference

  • Alessandro Ademollo, La bell'Adriana ed altre virtuose del suo tempo alla corte di Mantova: contributo di documenti per la sotoriam della musica in Italia nel primo quarto del seicento. Castello: Lapi, 1888.
  • Alessandro Ademollo, I Basile alla corte di Mantova, secondo documenti inediti o rari (1603-1628). Genova, Tipografia del R. Istituto Sordo-muti, 1885
  • Alessandro Ademollo, La bell 'Adriana a Milano (1611), Milano: R. stabilimento musicale Ricordi [1885].
  • Kathryn Bosi Monteath, „Adrianina harfa: obrazy, poetické obrazy a hudební pocty pro Sirena di Posilippo“, Imago Musicae, XXX, 2019, s. 75–103. ISBN  978-88-7096-952-8
  • Kathryn Bosi Monteath, „6. Antiveduto Gramatica: Svatá Cecilia se dvěma anděly. Vylíčené nástroje “,„ Divy zvuku a krásy “: Italské barokní hudební nástroje, katalog výstavy Florencie, 12. června - 4. listopadu 207, Florencie, Giunti, 2007, s. 146–47.
  • Nocerino, Francesco, „Il Canzoniere di Adriana Basile: nuove considerazioni su un inedito napolitano.“ Musica: storia, analisi e didattica. Contributi del XX Convegno annuale della Società italiana di musicologia. Vyd. Antoni Caroccia & Francesco Di Lernia. Foggia: Claudio Grenzi Editore (Quaderni del Conservatorio Umberto Giordano di Foggia II), 2014, s. 119–29.
  • Susan Parisi. "Adriana Basile", Grove Music Online, vyd. L. Macy (přístup k 5. listopadu 2006), grovemusic.com (přístup k předplatnému).
  • Liliana Pannella, «BASILE, Andreana (Andriana), detta la bella Adriana». V : Dizionario Biografico degli Italiani, Sv. VII, Roma: Istituto della Enciclopedia Italiana, 1965 (online )