Adolf Wach - Adolf Wach
Adolf Wach | |
|---|---|
 Adolf Wach v roce 1907 | |
| narozený | 11. září 1843 |
| Zemřel | 4. dubna 1926 (ve věku 82) |
| Národnost | Němec |
| obsazení | právník |
| Manžel (y) | Elisabeth Mendelsohn |
| Děti | 6 Hugo Wach Felix Wach |
| Akademické pozadí | |
| Alma mater | Humboldtova univerzita v Berlíně University of Heidelberg University of Königsberg Univerzita v Göttingenu |
| Akademická práce | |
| Disciplína | jurisprudence |
| Instituce | University of Königsberg University of Rostock University of Tübingen University of Bonn University of Leipzig |
Eduard Gustav Ludwig Adolph Wach, známý jako Adolf Wach[1] (11. Září 1843 - 4. dubna 1926) byl německý právník, profesor v Königsberg, Rostock, Tübingen, Bonn a Lipsko.
Životopis
Wach se narodil v roce Kulm, Západní Prusko, Království Pruska (Chełmno, Polsko) Adolfovi Leopoldovi Wachovi (1804-1852), městskému pokladníkovi Kulma, a Gustava Wach, rozená Suchland (? -1870). Wach prošel svým Abitur v roce 1861 u tělocvična v Kulmu a studoval právo na Univerzity v Berlíně, Heidelberg, Königsberg a Göttingen.[1][2]
Doktorát získal v říjnu 1865 a habilitoval v Königsbergu v roce 1868. V letech 1868 až 1869 pracoval jako Privatdozent z náboženský a Občanské právo procesní na univerzitě v Königsbergu. V roce 1869 se Wach stal řádným profesorem pro civilní řízení a trestní právo na University of Rostock, v roce 1871 přešel do University of Tübingen a v roce 1872 až Bonn. V letech 1875 až 1920 byl Wach řádným profesorem trestního práva, trestního a občanského soudního práva na VŠE University of Leipzig. Zde byl také zvolen Decan právnické fakulty v letech 1878/79, 1885/86, 1890/91, 1894/95, 1900/01, 1908/09 a 1918/19. Od roku 1902 do roku 1903 byl Rektor univerzity v Lipsku.[2]
Wach odešel do důchodu v roce 1920 a zemřel v Lipsku dne 4. dubna 1926. Byl pohřben vedle své manželky v Gsteig, Švýcarsko, kde vlastnil rekreační chatu.[1][3]
Rodina
Wach byl ženatý s Elisabeth (Lili) Mendelsohnovou (1845–1910), nejmladší dcerou Felix Mendelsohn. Měli šest dětí,[4] jejich syn Hugo Wach se stal profesorem architektury a zdobení na Technická univerzita v Berlíně.[1] Felix Wach, otec Joachim Wach, se stal právníkem a saským veřejným činitelem.[4][5] Rodina Wachů zachovala dědictví Felixe Mendelsohna ve sbírce dopisů, nábytku a uměleckých předmětů.[3][5]
Publikace
- De transferenda ad firmarium advocatione, ex VII potissimum cap. X. de jur. patr. (III, 38) explicata (phd, 1865)
- Die Geschichte des italienischen Arrestprozesses (habil., 1868)
- Handbuch des deutschen Civilprozessrechts, Lipsko 1885
- Die Beweislast nach dem bürgerlichen Gesetzbuch, Leipzig 1901
- Struktur des Strafprozesses, München 1914.[1][2]
Ocenění
- Royal Saxon Geheimrat
- Občanský řád Saska
- Řád lva Zähringerů
- Dům Řád Wendish koruny
- švédský Řád polární hvězdy
- Řád koruny (Rumunsko)[1]
- Čestný občan města Wilderswil[3]
Reference
- ^ A b C d E F „Catalogus professorum Rostochiensium“ (v němčině). University of Rostock.
- ^ A b C „Professorenkatalog der Universität Leipzig“ (v němčině). University of Leipzig.
- ^ A b C Wach, Thomas (2009). „Das Ried seit 1881“ (PDF) (v němčině). Mendelssohn Gesellschaft Schweiz.
- ^ A b Kitagawa, Joseph (1963). Joachim Wach - Vorlesungen (v němčině). Ernst Benz. str. 1. ISBN 3-86583-106-0.
- ^ A b Graul, Johannes (2006). Bausteine einer jüdischen Geschichte der Universität Leipzig (v němčině). Simon Dubnow Institut für jüdische Geschichte an der Universität Leipzig. str. 288. ISBN 3-86583-106-0.
