Adolf VII z Bergu - Adolf VII of Berg

Adolf VII z Bergu (označovaný také jako Adolf IV., zejména v Nizozemsku a Německu) (asi 1220 - 22. dubna 1259) byl nejstarší syn Jindřich IV., Vévoda z Limburgu a Irmgard z Bergu.^[1]

V roce 1247, Adolf následoval jeho otce jako hrabě z Bergu, zatímco jeho bratr Waleran uspěl jako vévoda z Limburgu. Adolf stál se svým švagrem, Konrád z Hochstadenu, Arcibiskup z Kolína nad Rýnem, v antihohenstaufenském táboře, podporující krále William II of Holland a obdržel významná císařská léna, včetně Kaiserswerthu, Remagenu, Ratha, Mettmanna a okresu Duisberg národního lesa.

V roce 1234 se Adolf účastnil křížové výpravy proti Stedinger. V roce 1255 spolu se svým bratrem Waleranem položili základ gotické katedrály v Alteně. Zemřel 22. dubna 1259 na následky zranění během turnaje v Neuss.

Rodina a děti

Oženil se s Margaret z Hochstadenu, dcerou Lothara I., Hrabě Hochstaden. Zemřela 30. ledna 1314 ve věku více než 100 let. Adolf a Margaret měli následující děti:

1. Adolf (kolem 1240–1296)
2. William (kolem 1242–1308)
3. Jindřich (před 1247–1290 / 96)
4. Engelbert, probošt sv. Cuniberta v Kolíně nad Rýnem
5. Walram, děkan St. Maria, Kolín nad Rýnem
6. Conrad (zemřel 25. května 1313), probošt kolínské katedrály, biskup z Münsteru (1306–1310)
7. Irmgard (asi 1256–1294), ženatý Eberhard II., Hrabě z Marka

Reference

externí odkazy

• Genealogie-Mittelalter.de
• Šlechta nižšího Rýna