Adolf Tortilowicz von Batocki-Friebe - Adolf Tortilowicz von Batocki-Friebe - Wikipedia
Adolf von Batocki-Friebe | |
---|---|
Adolf von Batocki-Friebe v roce 1914 | |
Guvernér východního Pruska | |
V kanceláři 1914–1916 | |
V kanceláři 1918–1919 | |
Pruská Sněmovna lordů | |
V kanceláři 1910–1918 | |
Osobní údaje | |
narozený | Gut Bledau, Cranz, Východní Prusko | 31. července 1868
Zemřel | 22. května 1944 Gut Wosegau | (ve věku 75)
Manžel (y) | Paula Gräfin von Kalnein |
obsazení | právník |
Max Johann Otto Adolf Tortilowicz von Batocki-Friebe, obvykle známý jako Adolf von Batocki-Friebe (31. července 1868 - 22. května 1944) byl německý šlechtic, právník a politik,[1] a patřil k Litevský šlechtická rodina.[Citace je zapotřebí ]
Batocki-Friebe se narodil v Gut Bledau, Cranz u Königsberg, Východní Prusko.
Role první světové války
Působil jako guvernér města Východní Prusko (1. října 1914–1916 a 1918–1919), člen Pruská Sněmovna lordů (1910–1918). Byl také prezidentem Reichsernährungsamt (Imperial Nutrition Office) (1916–1917).[2]
Počátek války vedl k počáteční vlně uprchlíků prchajících z těch oblastí, které Císařská německá armáda plst nelze účinně bránit. To vedlo k humanitární krizi, kterou úřady doufaly zmírnit zřízením Komise pro válečnou pomoc (Kriegshilfskommission). Na svém prvním plenárním zasedání, které se konalo dne 12. října 1914, nastínil Batocki svůj přístup:
- „Nejtěžší prací, které na východě po konečném vítězství budeme, nebude práce na obnovení ekonomických škod. Nebude to nic, čeho lze dosáhnout penězi. Spíše bude spočívat v posílení a posílení naší populace. Teprve když to uspěje, může Východní Prusko splnit svůj úkol jako bašta Germandom. “[3]
Byl rytířem spravedlnosti Řád svatého Jana.
Publikace
- Ostpreussens Vergangenheit, Gegenwart und Zukunft, 1915.
- Die Preisbildung im Kriege 1916. (s Karlem Thießem)
- Ostpreußen v Harren und Krieg, ve Sturz und Sieg, 1916. (s Paulem Burgem)
- Russisch als Pflichtfach an höheren Schulen der Ostprovinzen, 1918. (s Johem Gerschmannem)
- Vom Kampfe um das Geschick Ostpreußens, 1919.
- Warenpreis und Geldwert im Kriege, 1919.
- Wie kann die innere Siedlung und Bodenausnutzung schnell und wirksam [...], 1919.
- Umstellung der Landwirtschaft, 1920.
- Ostpreussens wirtschaftliche Lage vor und nach dem Weltkriege, 1920.
- Schluss mit Kriegszwangswirtschaft!, 1921.
- Staatsreferendar und Staatsassessor, 1927. (s Wernerem Friedrichem Bruckem, Heinrichem von Friedbergem)
- Preussen, der Kern der deutschen Verfassungsfrage, 1928.
- Bevölkerung und Wirtschaft v Ostpreussen, 1929. (s Gerhardem Schackem)
- Bedeutung und Umfang der Meliorationen v Německu, 1931.
- Die Bedeutung landwirtschaftlicher Meliorationen in Ostpreussen im Rahmen ..., 1933. (s Otto Heinemann, Kurt Stüwe)
Reference
- ^ Fakta o spisové ročence, 1944, s. 188
- ^ Spencer Tucker a Priscilla Mary Roberts (eds.) (2005) První světová válka encyklopedie, ABC-CLIO, ISBN 1851098798, str. 478
- ^ Gray, William G. „Charita jako kulturní obnova? Německá občanská společnost a východní pruská utrpení, 1914-1918“. Academia. - 1 - Charita jako kulturní obnova? Německá občanská společnost a východopruské utrpení, 1914-1918 Asociace německých studií William Glenn Gray / Purdue University. Citováno 20. dubna 2019.
Literatura
- Genealogisches Handbuch des Adels, Adelige Häuser B Band XVIII, Seite 484, Band 95 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 1989, ISSN 0435-2408
- Acta Borussica, Pásmo 9 (1900–1909) (PDF-Datei; 2,74 MB)
- Acta Borussica, Pásmo 10 (1909–1918) (PDF-Datei; 2,74 MB)
- Dieter Stüttgen: Die preussische Verwaltung des Regierungsbezirks Gumbinnen, 1871–19201980, S. 38–40.
- Fried von Batocki, Klaus von der Groeben: Adolf von Batocki. Ein Lebensbild. Im Einsatz für Ostpreußen und das Reich. Ostsee-Verlag, Raisdorf 1998.