Doplňkovost - Additionality
![]() | tento článek možná matoucí nebo nejasné čtenářům.Říjen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Doplňkovost je vlastnost doplňkové činnosti. Jde o určení, zda má intervence účinek, když je intervence porovnána se základní linií. „Intervence“ mohou mít různé formy, ale často zahrnují ekonomické pobídky.[1] Příklad uplatnění doplňkovosti na trzích s kredity v oblasti životního prostředí viz uhlíkové kredity.
Adicionalitu lze hodnotit ex post, jak se často provádí v praxi hodnocení programu. Nebo to lze provést ex ante, jako počáteční obrazovku způsobilosti pro vydávání kreditů jako součást environmentálního či jiného veřejné zboží trh. U aplikací ex ante se pro navrhované činnosti hodnotí adicionalita. Navrhovaná činnost je další, pokud se má za to, že uznané zásahy způsobují, že k činnosti došlo. Výskyt adicionality je určen hodnocením, zda je navrhovaná aktivita odlišná od základní linie. Výchozí hodnota je předpověď kvantifikovaného množství vstupu nebo výstupu z aktivity vyplývající z očekávaného budoucího chování aktérů navrhujících a ovlivňovaných navrhovanou aktivitou při absenci jednoho nebo více politických zásahů při zachování všech ostatních faktorů konstantní (ceteris paribus).[2]
K dispozici jsou další pracovní definice pojmu tady.
Ekonomická definice
Čistý kladný rozdíl vyplývající z intervence ekonomického rozvoje. Rozsah, v jakém je aktivita (a související výstupy, výsledky a dopady) většího rozsahu, ve vyšší kvalitě, probíhá rychleji, probíhá na jiném místě nebo vůbec v důsledku intervence. Adicionalita měří čistý výsledek s přihlédnutím k mrtvé váze, úniku, vysídlení, substituci a ekonomickým multiplikátorům.[3]
Adicionalita se počítá podle následujícího vzorce:[4]
A = Jáv − Járc
kde A je adicionalita, Jáv je dopad zásahu a Járc je dopad referenčního případu.
Problémy
Adicionalita se stává problematickou když strany tvrdí, že jejich chování se mění v důsledku uznaného zásahu (např. z důvodu ekonomické pobídky poskytované získáváním kreditů s kompenzací uhlíku), přičemž zásah ve skutečnosti nemá na jejich chování žádný vliv, protože dominují jiné faktory (např. zisk z činnosti i bez uhlíkových kreditů). Navrhovaný projekt proto není skutečný další, protože by to bylo provedeno bez zásahu (např. ve formě signálu ceny uhlíkového kreditu). Tento scénář bez zásahu se často označuje jako „jako obvykle ").
Viz také
- Mechanismus čistého rozvoje - další opatření ke zmírnění změny klimatu, jak jsou definována v EU Kjótský protokol
- Přidaná hodnota
Reference
- ^ Gillenwater, M. „Co je doplňkovost? Část 1: Dlouhodobý problém“ (PDF). Citováno 10. prosince 2014.
- ^ Gillenwater, M. „Co je doplňkovost? Část 2: Rámec pro přesnější definice a standardizované přístupy“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 21. srpna 2014. Citováno 10. prosince 2014.
- ^ Tým pro hodnocení a hodnocení. „Pokyny k posouzení doplňkovosti a ekonomického dopadu: Souhrnný průvodce k posouzení další výhody nebo doplňkovosti projektu nebo programu hospodářského rozvoje“. Citováno 13. srpna 2019.
- ^ „Průvodce doplňkovostí: Standardní přístup k hodnocení dalšího dopadu projektů“ (PDF). Anglická partnerství. Citováno 21. července 2012.
externí odkazy
- Co je doplňkovost? Část 1: Dlouhodobý problém, GHG Management Institute, diskusní příspěvek č. 001, (leden 2012).
- Co je doplňkovost? Část 2: Rámec pro přesnější definice a standardizované přístupy, GHG Management Institute, diskusní dokument č. 002, (leden 2012).
- Co je doplňkovost? Část 3: Dopady na stohování a oddělení, GHG Management Institute, diskusní příspěvek č. 003, (leden 2012).