Aktivní politiky trhu práce v Dánsku - Active labor market policies in Denmark - Wikipedia

Dánsko je země, do které se nejvíce investuje aktivní politiky trhu práce mezi členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - udržovat účast pracovních sil a - sociální mobilita v průběhu času s cílem zlepšit efektivitu trhu.

Pozadí

Aktivní politiky trhu práce (ALMP) se používají k udržení účasti pracovních sil a sociální mobilita v průběhu času s cílem zlepšit efektivitu trhu.[1] Zaměření těchto politik se může lišit v závislosti na výzvách, kterým čelí při podpoře nebo udržení účasti pracovních sil pomocí sociálně progresivních politik. Přesněji řečeno, tyto typy politik se používají jako opatření ke snižování záchvatů vysoké nezaměstnanosti, ale nemusí se nutně zaměřovat na vytváření více pracovních míst na trhu práce.[1]

v Dánsko, země Sociální demokracie byla poprvé založena na konci 19. století po vážných pracovních konfliktech, které vedly k uznání práv odborů. Výsledné pracovní dohody vážně omezily právo na stávku a narušení výroby výměnou za účast odborů na tvorbě pracovní politiky. V průběhu minulého století si organizace práce ponechala tento vliv na politiku, přičemž většinu nákladů spojených s rozvojem dovedností a dalšími sociálními aspekty práce převzal stát. Na tomto kompromisu je založen dánský přístup k sociální ochraně prostřednictvím práce, který se vyvinul.[2]

90. léta

V průběhu 90. let zavedlo Dánsko řadu strategií APTP, které se zaměřily na restrukturalizaci svého sociálního státu prostřednictvím modelu „welfare-through-work“. Tento model formuloval strategie APTP na základě tří kritických principů:[2]

  1. základ potřeby,
  2. decentralizace a
  3. aktivně zapojeni sociální partneři.

Do roku 1994 začalo Dánsko realizovat zaměření svých reforem pracovní politiky na politiky APTP zaměřené na podporu přístupu k volnému vzdělání a nabídkám školení o zaměstnání, které byly později převedeny do Zákon o aktivní sociální politice z roku 1998.[2] V letech 1998 až 2002 utratilo Dánsko v průměru 1,7% své celkové částky HDP na APTP a byl jedním z největších výdajů mezi severskými sociálními tržními ekonomikami.[1]

Politiky po roce 1994 byly přeneseny na místní samosprávy a byly primárně zaměřeny na zkrácení období, během něhož mohli nezaměstnaní pracovníci dostávat dávky, což zase zdůrazňovalo význam programů volna pro vzdělávání, které poskytovaly formy odborného výcviku a kontrolované pracovní zkušenosti.[2] Většina APTP, které byly propagovány během tohoto desetiletí, byla zaměřena na udržení stabilní úrovně nezaměstnanosti a účinnou mobilizaci nezaměstnaných, což je praxe pojmenovaná aktivace.[3]

21. století

Po přelomu století, 2007-08 Velká recese podporoval zdravý ekonomický růst a odolnou poptávku po pracovní síle, což mělo za následek nízký poměr dostupných pracovních míst a vysokou úroveň nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání.[3] Měnící se ekonomická situace představovala výzvu pro účinnost předem stanovených APTP v Dánsku a dalších OECD zemí.[3] Počáteční zvýšení investic do APTP se ukázalo jako nezbytné pro přizpůsobení se hospodářskému útlumu.[3] Ve zprávě o veřejných výdajích na aktivační politiku z roku 2015 bylo Dánsko uvedeno jako nejlepší země investující do programů APTP, která v daném roce utratila 2,05% HDP.[4]

Reference

  1. ^ A b C Pontusson, Jonas (2005). Nerovnost a prosperita: Sociální Evropa vs. Liberální Amerika. Spojené státy americké: Cambridge University Press. str.124–128. ISBN  978-0-8014-4351-0.
  2. ^ A b C d Etherington, David; Jones, Martin (červenec 2004). „Sociální práce a opětovná regulace trhů práce v Dánsku“. Kapitál a třída. 28 (2): 19–45. CiteSeerX  10.1.1.618.7986. doi:10.1177/030981680408300103. ISSN  0309-8168.
  3. ^ A b C d Immervoll, Herwig; Scarpetta, Stefano (2012). „Politiky aktivace a podpory zaměstnanosti v zemích OECD. Přehled současných přístupů“. IZA Journal of Labour Policy. 1 (1): 9. doi:10.1186/2193-9004-1-9. ISSN  2193-9004.
  4. ^ „Aktivní politiky trhu práce: propojení lidí s pracovními místy - OECD“. www.oecd.org. Citováno 2019-08-03.