Zákon Tilsit - Act of Tilsit

Dotisk zákona z roku 1938

The Zákon Tilsit (Litevský: Tilžės aktas) byl akt, přihlášen Tilsit 24 členy Národní rady Litvy menší (Litevský: Mažosios Lietuvos tautinė taryba) 30. listopadu 1918.[1] Signatáři požadovali sjednocení Malá Litva a Správná Litva do jediného litevského státu. To by znamenalo oddělit severní oblasti Východní Prusko, obývaný Pruské Litevce, od Německá říše.

Část východního Pruska severně od Řeka Neman, Memelské území až do města Memel (Klaipėda), byla oddělena polským úsilím Versailleská smlouva a umístěny pod dohledem liga národů. Zbytek východního Pruska, který se nachází jižně od řeky Neman, včetně města Tilsit, kde byl zákon podepsán, zůstal v Německu.

Zákon nebyl podepsán hlavními pr Litevci orientovanými pruskými litevskými vůdci Wilhelm Storost a Wilhelm Gaigalat. Ten byl zvolen předsedou pruské litevské rady, ale odmítl zaujmout funkci.[2] Na jeho místo nastoupil generální tajemník Erdmonas Simonaitis. Zákon byl široce publikován pouze v Litevské republice než v Malé Litvě. Mimo jiné naznačuje, že akt je primárně dokumentem „show“, jehož cílem je široce prezentovat názor EU Litevská národní rada.[3]

Nakonec se zákon Tilsit stal během inscenace důležitým propagandistickým nástrojem Klaipėda Revolt z roku 1923, po kterém Memelské území (Klaipėda Region ) byla připojena Litvou.[1] V březnu 1939 byla Litva nucena postoupit oblast Klaipėda nacistické Německo. Nějaký[1] signatářů tilsitského zákona byli později pronásledováni Nacisté pro zrada a Simonaitis byl poslán do Nacistický koncentrační tábor ale přežil.

Reference

  1. ^ A b C Šilas, Vytautas (1998). „Mažlietuvių apsisprendimo aktas“. Mokslas ir Gyvenimas (v litevštině). 11–12 (491–492). ISSN  0134-3084. Archivovány od originál dne 2006-09-27. Citováno 2007-10-15.
  2. ^ Aleknavičius, Bernardas (2004). „Nors nuritintas akmuo ...“ Mokslo Lietuva (v litevštině). 2 (292). ISSN  1392-7191. Archivovány od originál dne 17.07.2011. Citováno 2007-10-18.
  3. ^ (v litevštině) Vasilijus Safronovas Tilžės akto mįslės Archivováno 2008-12-05 na Wayback Machine („Kultūros barai“ č. 11)

Další čtení

  • A.A. Gliožaitis "Tilžės akto reikšmė" ("Voruta", 1998, 1999 č. 43-47)
  • Algis A. Regis, "Tilžės aktas" ("Lietuvių dienos", č. 1 (361), 1986)
  • Petras Cidzikas "Tilžės aktas - vilties aktas" ("Voruta", č. 23 (521), 2002)
  • Romualdas Ozolas "Tilžės aktas: alternatyvos ir imperatyvai" ("Donelaičio žemė", č. 1-2, 2004)