Achmad Djajadiningrat - Achmad Djajadiningrat - Wikipedia

Kandjeng Pangeran Aria Adipati

Achmad Djajadiningrat
COLLECTIE TROPENMUSEUM Portret van Adipati Ario Achmad Djajadiningrat TMnr 10018777.jpg
narozený(1877-08-16)16. srpna 1877
Pandeglang, Nizozemská východní Indie
Zemřel22. prosince 1943(1943-12-22) (ve věku 66)
Purwakarta, Japonskem okupovaná východní Indie
OdpočívadloPurwakarta
obsazeníOficiální
Aktivní roky1901–1929
TitulRegent of Serang (1901-1924), Regent of Batavia (1924-1929)
Manžel (y)
  • Raden Ajeng Lenggang Kencana
    ​
    ​
    (m. 1901⁠–⁠1910)​
  • Raden Ajeng Suwitaningrat Sastradipura
    ​
    ​
    (m. 1910⁠–⁠1943)​
DětiErna Djajadiningrat
Idrus Nasir Djajadiningrat
Rodiče)Raden Bagus Djajawinata (otec)
Ratu Salehah (matka)
PříbuzníHilman Djajadiningrat (bratr), Hasan Djajadiningrat (bratr)

Kandjeng Pangeran Aria Adipati Achmad Djajadiningrat (EYD je Achmad Jayadiningrat; 16. srpna 1877 v Pandeglangu - 22. prosince 1943 v Purwakartě) byl prominentní koloniální indonéský byrokrat, který sloužil jako Regent Serangu (1901–1924) a následně Batavia (1924–1929).[1][2][3] Byl také členem Volksraad (nebo koloniální zákonodárce) Nizozemská východní Indie.[1]

Dějiny

Narodil se do prominentní Rodina Djajadiningrat v Vesnice Kabayan, Pandeglang dne 16. srpna 1877 a zemřel v roce Purwakarta 22. prosince 1943. Jeho otec, Raden Bagus Djajawinata, byl perspektivním vladařem Serangu, zatímco jeho dědeček Raden Adipati Aria Natadiningrat sloužil jako vladař Pandeglangu. Jeho matkou byla Ratu Salehah, původem z Cipete v Serangu. Djajadiningrat sloužil jako vladař z Serang od roku 1901 do roku 1924 a poté byl jmenován do nově vytvořeného postu regenta Batavie ve funkci od roku 1924 do roku 1929. Působil také jako člen Volksraadu a Raad van Indie (poradce Holandské impérium v Indonésii).

Rodina Djajadiningratů počítala mezi svými členy některé vlivné hráče během indonéského národního hnutí. Djajadiningratův mladší bratr, Hoessein Djajadiningrat, byl průkopnický akademik a vědec v Indonésii a také první indonéský rodák, který získal doktorát a profesuru.

Achmad Djajadiningrat byl také aktivní v některých raných nacionalistických organizacích, například v Jamiat Kheir jako časný člen.

Dědictví

V roce 1936 napsal svou knihu paměti s názvem Herinneringen van Pangeran Aria Achmad Djajadiningrat který obsahuje více než 37 let jeho zkušeností ve veřejných službách, mimo jiné jako regenta Serangu (1901-1927), regenta Batavie, Volksraad člen, člen Raad van Indiea zástupce Nizozemské východní Indie jako nizozemské delegace při EU liga národů v Ženeva, Švýcarsko.[4]

V roce 1936 jeho autobiografie, Herinneringen van Pangeran Aria Achmad Djajadiningrat, byla vydána v Amsterdamu a Batavii společností Kolff & Co. Ve stejném roce byla tato kniha přeložena do indonéštiny a byla vydána Kolffem a Balai Pustakou pod názvem „Kenang-Kenangan Achmad Djajadiningrat, 1877-1943“. To bylo publikováno v roce 1996 Paguyuban Keturunan P.A. Achmad Djajadiningrat s novým standardizovaný indonéský pravopis.

Reference

  1. ^ A b Djajadiningrat, Achmad Pangeran Aria (1936). Herinneringen van Pangeran Aria Achmad Djajadiningrat (v holandštině). G. Kolff. Citováno 15. července 2018.
  2. ^ Sutherland, Heather (1979). Vytvoření byrokratické elity: koloniální transformace jávského priyayi. Publikováno pro Asociaci asijských studií v Austrálii společností Heinemann Educational Books (Asie). ISBN  9780708118153. Citováno 15. července 2018.
  3. ^ Heesterman, J. C. (1989). Indie a Indonésie: Obecné perspektivy. BRILL. ISBN  9004083650.
  4. ^ Taylor, J. (1989). „Kartini v jejím historickém kontextu“. 2 (3). Leiden: Bijdragen tot de Taal-, Land- en Volkenkunde: 295–307. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)