Aarne Orjatsalo - Aarne Orjatsalo
Aarne Orjatsalo | |
---|---|
Aarne Orjatsalo v 10. letech 20. století | |
narozený | Aarne Alarik Riddelin 13. října 1883 |
Zemřel | 1. ledna 1941 New York City, Spojené státy | (ve věku 57)
Národnost | Finština |
Ostatní jména | Alaric Arne, Alexei Volkoff |
obsazení | Herec, spisovatel, revolucionář |
Aarne Alarik Orjatsalo (13. října 1883 - 1. ledna 1941) byl a Finština herec, divadelní manažer, spisovatel, revolucionář a voják. Bojoval za Finy Rudé stráže v roce 1918 Občanská válka a v letech 1918–1919 Spojenecké Intervence severního Ruska hodnocena jako Britské námořnictvo důstojník. Orjatsalo později uprchl do Spojených států, kde byl znám pod přezdívkou Alaric Arne.
Raná léta
Orjatsalo se narodil v obci Simo v Laponsko, Finsko. Ve věku 17 let se připojil k divadelnímu souboru a později v roce 1901 začal hrát v Finské divadlo v Helsinki. Od roku 1904 pracoval Orjatsalo v několika divadlech ve Finsku, včetně Divadlo v Tampere v letech 1904–1910 a Finské národní divadlo 1913–1914. Byl znám jako charismatický herec se silným efektivním hlasem. Orjatsalo byl slavný svými vedoucími rolemi v takových hrách jako Othello, Osada, a Kullervo.[1]
Od počátku 20. století se Orjatsalo zajímal o socialismus. V roce 1903 se zúčastnil slavného Kongres Forssa z Sociálně demokratická strana Finska.[2] Byl také spisovatelem v několika finských socialistických novinách, vydal román Viettelijä (The Seductor) v roce 1907 a pracoval jako překladatel.[1]
Finská občanská válka a Murmanská legie
Po vypuknutí finské občanské války v roce 1918 pracoval Orjatsalo jako manažer Dělnické divadlo v Tampere. Vstoupil do Rudých gard a sloužil jako velitel čety ve městě Tampere. Před Bitva u Tampere v dubnu 1918 se Orjatsalo podařilo uprchnout do Helsinek a později do Sovětské Rusko kde se setkal s finským komunistickým vůdcem Otto Wille Kuusinen v Moskva. Na jeho radu se Orjatsalo připojil k Murmanská legie který byl britským královským námořnictvem organizovanou vojenskou jednotkou během intervence spojeneckého severního Ruska v letech 1918–1919. Skládalo se z bývalých členů finské Rudé gardy, kteří uprchli do Ruska. Murmanská legie bojovala proti Finům Bílé stráže a německé jednotky v Bílá Karelia. Jednotka byla rozpuštěna v roce 1919, když se britské jednotky stáhly.[3] Orjatsalo a asi 20 dalších vysoce postavených důstojníků Murmanské legie byli nuceni odejít do Anglie nebo Severní Ameriky, protože byli odsouzeni finskou vládou i ruskou vládou Bolševici. Orjatsalo byl finskými úřady potrestán trestem smrti.[1]
Po válce
V letech 1921–1922 pracoval Orjatsalo v Divadlo zimní zahrady v Londýn a emigroval do Spojených států v roce 1923. Pracoval jako ředitel v Dělnická fáze New Yorku a navštívil několik dalších amerických divadel v letech 1924–1925. Kvůli masovým amnestiím bývalých bojovníků Rudé gardy se Orjatsalo podařilo vrátit Finsko v roce 1929, ale po vzestupu radikálních pravicových Pohyb Lapua v roce 1932 musel znovu uprchnout ze země. Orjatsalo pracoval ve Spojených státech jako kuchař, taxikář a komorník. Zemřel v New Yorku v lednu 1941 pod jménem Alexej Volkoff.[1]
Rodina
Aarne Orjatsalo byl ženatý čtyřikrát, ale jeho jediné dítě, spisovatel Jarno Pennanen (1906–1969), pocházel z raného Orjatsaloho vztahu. Jeho vnukem je finský dramatik Jotaarkka Pennanen (narozen 1946).[2] Orjatsalo poslední manželkou byla britská herečka Alice Phillips.[1]
Reference
- ^ A b C d E Aarne (Alarik) Orjatsalo (1883-1941) Kniha a spisovatelé. Vyvolány 19 June 2015.
- ^ A b Orjatsalon taustaa Archivováno 19. 06. 2015 na Wayback Machine (ve finštině). Jotaarkka Pennanen. Vyvolány 19 June 2015.
- ^ Royal Reds - Finové v britské Murmanské legii 1918–1919 Vyvolány 19 June 2015.