ASEAN Heritage Parks - ASEAN Heritage Parks
ASEAN Heritage Parks (AHP) představují snahy o zachování oblastí zvláštního významu nebo jedinečnosti biologické rozmanitosti členskými státy EU Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Ministři životního prostředí ASEAN podepsali Deklaraci ASEAN o památkových parcích 18. prosince 2003. Členské země ASEAN se dohodly, že „je nezbytná společná spolupráce při zachování a řízení AHP pro rozvoj a implementaci regionálních akčních plánů ochrany a řízení, jakož i regionálních mechanismů doplňujících národní úsilí o provedení ochranných opatření. “[1]
The ASEAN Centrum pro biologickou rozmanitost (ACB) slouží jako sekretariát programu parků dědictví ASEAN. Jeho vizí je „region ASEAN, jehož biologická rozmanitost je zachována, udržitelně řízena a využívána a spravedlivě sdílena pro blaho jejích národů.“[2]
Od roku 2019 bylo určeno 49 parků dědictví ASEAN.[3] Sedm míst je označeno jako památky světového dědictví UNESCO: Národní park Kinabalu Malajsie; Národní park Lorentz Indonésie; Národní park Kerinci Seblat a Národní park Gunung Leuser jako 2 ze 3 národních parků, které se tvoří Dědictví tropického deštného pralesa na Sumatře Indonésie; Přírodní park Tubbataha Reefs Filipín; Mount Hamiguitan Range Wildlife Sanctuary na Filipínách; a Národní park Khao Yai Thajska.
Seznam
Viz také
Reference
- ^ Regionální akční plán pro parky dědictví a chráněná území ASEAN[trvalý mrtvý odkaz ] (ASEAN Center for Biodiversity, 2008) str. 5, přístup 11, květen 2011
- ^ „VIZE, POSLÁNÍ A CÍLE“. ASEAN Centrum pro biologickou rozmanitost. Citováno 25. října 2019.
- ^ „15. zasedání ministrů ASEAN o životním prostředí a 15. zasedání konference smluvních stran dohody ASEAN o znečištění přesahujícím hranice států“. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Zprávy sekretariátu ASEAN. 9. října 2019. Citováno 14. října 2019.
- ^ „ASEAN Heritage Parks“. ASEAN Centrum pro biologickou rozmanitost.