AMY (vědecký přístroj) - AMY (scientific instrument)

The Detektor AMY byl používán uživatelem částicoví fyzici na TRISTAN elektron-pozitronový urychlovač v KEK v Japonsku v letech 1984 až 1995 hledat nové částice a provádět přesné studie silných a elektroslabých sil.

Fotografie detektoru AMY

Byl postaven a provozován fyziky z mnoha zemí, včetně: USA, Japonska, Jižní Koreje, Číny a Filipín. Pro sledování nabitých částic obsahoval detektor vnitřní sledovací komoru[1] a centrální driftová komora. Novela Rentgenový detektor,[2] citlivý na rentgenové záření produkované elektrony prostřednictvím synchrotronové záření v solenoidním magnetu 3Tesla společnosti AMY byl použit pro elektronovou identifikaci. Barel elektromagnetický kalorimetr[3] byl vzorkovací kalorimetr využívající jako pasivní materiál a plyn pro odběr vzorků. AMY měla také systém detekce mionů mimo vratné třmen magnetu.

Jeho nejvíce citovaným příspěvkem je „Vlastnosti multi-hadronových událostí v e + e− annihilaci při s√ = 52 GeV až 57-GeV“[4]

Zatímco názvy většiny experimentů s fyzikou částic jsou akronymy, AMY je jen AMY.

Reference

  1. ^ „AMY vnitřní sledovací komora“. Jaderné přístroje a metody ve výzkumu fyziky Sekce A. 307: 52. 1991. doi:10.1016 / 0168-9002 (91) 90130-I.
  2. ^ Msgstr "Identifikace elektronů pomocí synchrotronového záření". Jaderné přístroje a metody ve výzkumu fyziky Sekce A. 265: 141. 1988. doi:10.1016/0168-9002(88)91065-0.
  3. ^ „Elektromagnetický sprchový pult AMY v baru TRISTAN“. Jaderné přístroje a metody ve výzkumu fyziky Sekce A. 317: 75. 1992. doi:10.1016 / 0168-9002 (92) 90594-T.
  4. ^ Msgstr "Vlastnosti vícehadronové události v e + zničení při s√ = 52 - 57 GeV". Phys. Rev. D. 41: 2675. 1990. doi:10.1103 / PhysRevD.41.2675.