Željko Karaula (historik) - Željko Karaula (historian)

Željko Karaula (Bjelovar, 26. června 1973) je chorvatský historik a autor. Vědecky se zaměřuje na moderní chorvatskou a jugoslávskou historii, zejména na historii svého rodného města a okolí.[1] Podporuje rozvoj chorvatsko-černohorských vědecko-kulturních hodnot.

Časný život

Željko Karaula se narodil v roce 1973 v Bjelovar, kde navštěvoval ekonomickou školu. Po roce stráveném na Právnické fakultě v Praze Záhřeb, zapsal se a promoval na Filozofické fakultě UK Univerzita v Záhřebu, který získal titul profesora historie a filozofie. Po absolutoriu pracoval na základní škole Veliko Trojstvo u Bjelovar jako učitel dějepisu.[2]

Kariéra

Svou kariéru jako autor zahájil v roce 1997 vydáním sbírky písní s názvem Vodena krila (Vodní křídla).[3] V roce 2006 se stal ředitelem marketingové, servisní a stravovací společnosti ALCA d.o.o. Bjelovar.

V roce 2008 se zapsal na postgraduální studium historie na katedře chorvatských studií na univerzitě v Záhřebu. V roce 2011 získal stipendium černohorské vlády na vědecký výzkum. Jeho disertační práce byla Hrvatska seljačka zaštita u Kraljevini Jugoslaviji (Ochrana chorvatského rolníka v Království Jugoslávie ), obhájen pod vedením Dr. Ivice Miškulina v roce 2015.[4] V roce 2016 byl jmenován vědeckým spolupracovníkem,[5] a o dva roky později získal cenu Pečat grada Bjelovara (pečeť Bjelovar) za vědu.[6] Ve stejném roce 2018 získal cenu od Černohorská fakulta pro literaturu a lingvistiku v Cetinje za jeho přínos při péči o chorvatsko-černohorské vědecké vztahy.

Je aktivním spolupracovníkem Chorvatská akademie věd a umění v Bjelovaru, kde je vedoucím projektu Povijest gradova Bjelovarsko-bilogorske županije (Dějiny měst Bjelovarsko-bilogorské župy). Studoval na Historický ústav (Sarajevo) a Institut Iva Pilara v Záhřebu a provedl výzkum pro společnost CASA Bjelovar a Dukljanska akademija znanosti i umjetnosti (DANU), jakož i pro černohorskou komunitu Chorvatska v archivech umístěných v Vídeň, Budapešť, Maribor, Bělehrad, Podgorica, Cetinje, Praha, a další.

Je spolupracovníkem DANU v Podgorici. Od roku 2016 je hlavním redaktorem publikace Matica hrvatska pobočka v Daruvaru s názvem Zbornik Janković[7] a viceprezident této pobočky[8]. Je také členem redakční rady publikace Radovi Zavoda HAZU Bjelovar.[9] Je členem Družba Braća hrvatskog zmaja - Zmajski stol Bjelovar (Liga bratří chorvatského draka - Dragon Table Bjelovar). Cílem této ligy je šíření vlasteneckých, kulturních, kulturologických, národních, populárních, vědeckých a uměleckých hodnot.[10]

Vlastní velkou knihovnu knih a dalších publikací historického obsahu. Byl účastníkem mnoha mezinárodních i domácích vědeckých setkání. Vydal deset vědeckých monografií a deset redakčních knih a uspořádal řadu veřejných přednášek. Jeho bibliografie zahrnuje více než 300 vědeckých článků a recenzí.[Citace je zapotřebí ]

Kontroverze

Na začátku roku 2020 došlo ke sporu mezi Željko Karaula a Katolická církev v Chorvatsku protože Karaula upravil přepis deníkových záznamů autorem Arcibiskup Alojzije Stepinac (1934-1945) vytvořil UDBA v padesátých letech minulého století, které byly uchovávány v Chorvatské státní archivy a stala se veřejně dostupnou kolem konce roku 2017. Despot Infinitus vydal knihu v Záhřebu.[11] Církev si myslela, že deník je majetkem arcidiecéze v Záhřebu, na což Karaula odpověděl, že publikoval pouze archivní materiály ze souboru Stepinac uloženého v archivech: „Jedná se o veřejně dostupné materiály pro výzkum a není nutné je hledat jakékoli povolení arcidiecéze v Záhřebu zveřejnit takový materiál. “[12]

Vědecké monografie - výběr

  • HANAO - Hrvatska nacionalna omladina, Naklada Breza: Záhřeb, 2011. ISBN  978-953-7036-62-1
  • Moderna povijest Bjelovara 1871–2010. Od razvojačenja Varaždinske krajiny do suvremenog Bjelovara, ALCA d.o.o. - Naklada Breza: Bjelovar, 2012. ISBN  978-953-7928-00-1
  • Hrvoje, Petrić, Željko, Holjevac, Željko, Karaula, Povijest grada Bjelovara, HAZU Bjelovar-HAZU Záhřeb: Záhřeb-Bjelovar, 2013. (Ž. Karaula, 247.- 463.) ISBN  978-953-154-183-1 [13]
  • Mačekova vojska. Hrvatska seljačka zaštita u Kraljevini Jugoslaviji, Despot infinitus d.o.o .: Záhřeb, 2015. ISBN  978-953-7892-42-5 [14]
  • Rudolf Bićanić - intelektualac, ideolog, antifašista, ekonom, HAZU - Zavod HAZU Bjelovar: Zagreb-Bjelovar, 2018. ISBN  978-953-347-212-6[15]
  • Povijest Grubišnog Polja, HAZU Bjelovar - HAZU Záhřeb: Záhřeb-Bjelovar, 2019. ISBN  978-953-347-267-6
  • Politička prilike i Domovinski rat u Daruvaru (1990.-1995.), Ogranak MH Daruvar: Daruvar, 2020. ISBN  978-953-97096-6-0 [16]
  • Ratni put 105. bjelovarske brigade HV, Udruga 105. brigade Hrvatske vojske, Bjelovar, 2020. ISBN  978-953-59195-2-0
  • Sekula Drljević: 1884.-1945 .: otac nacije ili kvisling, Podgorica-Záhřeb, 2021. (v přípravě)

Zdroje

  1. ^ Karaula, Željko (2015). Mačekova vojska. Hrvatska seljačka zaštita u Kraljevini Jugoslaviji (První vydání). Záhřeb: Despot Infinitus. p. 543.
  2. ^ https://zavodbjelovar.com/suradnici/ (2. VII. 2020.)
  3. ^ Pejić, Ilija (2017). Mirisi iscrpljena vala. Književni i kulturni život šireg bjelovarskog prostorau 20. st. Alfa. 667–670.
  4. ^ https://zavodbjelovar.com/suradnici/ (13. VII. 2020.)
  5. ^ https://www.unizd.hr/Portals/0/zapisnici/sv/2015_16/2015_16_hum_VII_sjednica_20160414.pdf?ver=2016-05-18-135639-507 (2. VII. 2020.)
  6. ^ https://bjelovar.live/bjelovar-slavi-svoj-dan-na-svecanoj-sjednici-dodijeljena-javna-priznanja/ (17. VII. 2020.)
  7. ^ https://hrcak.srce.hr/jankovic/ (7. VII. 2020.)
  8. ^ http://www.matica.hr/ogranci/DARUVAR/ (12. VII. 2020.)
  9. ^ https://zavodbjelovar.com/radovi-bjelovar/ (1. VII. 2020.)
  10. ^ http://dbhz.hr/# (12. VII. 2020.)
  11. ^ https://fenix-magazin.de/dnevnicki-zapisi-alojzija-stepinca-1934-1945-iz-arhiva-udba-e-silovita-borba-za-dusu-hrvatskoga-naroda (1. V. 2020.)
  12. ^ https://www.vecernji.hr/premium/zagrebacka-nadbiskupija-protiv-objave-na-pomolu-sudski-spor-zbog-stepinceva-dnevnika-1374954/ (2. VI. 2020.); Borba za dušu hrvatskog naroda. https://croativ.net/dnevnicki-zapisi-alojzija-stepinca-1934-1945-iz-arhiva-udba-e-silovita-borba-za-dusu-hrvatskoga-naroda-8989/ (2. VII. 2020.)
  13. ^ //http://podravina.org/datoteke/Podravina23-193-212.pdf (2. VI. 2020.)
  14. ^ //https://hrcak.srce.hr/195416 (2. VII. 2020.)
  15. ^ /https://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=319578 (4. VII. 2020.)
  16. ^ //http://zavodbjelovar.com/politicke-prilike-i-domovinski-rat-u-daruvaru (3. VII. 2020.)