Škarkasova vila - Škarkas Villa - Wikipedia
| Škarkova vila | |
|---|---|
 Škarkova vila, 13, Deligradska ulice | |
 | |
| Obecná informace | |
| Typ | Kulturní památka |
| Umístění | Savski venac |
| Město nebo město | Bělehrad |
| Země | Srbsko |
| Souřadnice | 44 ° 48'04 "N 20 ° 27'52 ″ východní délky / 44,8010 ° N 20,4645 ° ESouřadnice: 44 ° 48'04 "N 20 ° 27'52 ″ východní délky / 44,8010 ° N 20,4645 ° E |
| Otevírací | 1927. |
Škarkova vila se nachází na ulici Deligradska 13 ve městě Bělehrad, Srbsko, na svahu Vračar, blízko Slavija náměstí.[1]
Dějiny
Rihard Škarka pověřil architekta Dragiša Brašovan postavit svůj dům v Deligradské ulici. Do té doby Brašovan dokončil samostatnou práci na budově bývalé banky Eskontna v Nušićevově ulici. Kombinovaný barokně-klasicistní eklektický styl této práce dal Brašovanovi úroveň slávy v Bělehradě.
Škarka Vila byla postavena v letech 1926-1927 jako město vila. Akademické principy, romantický duch, historické motivy, nádechy moderních nápadů a povrchová úprava ve stylu art deco jsou uznávány v designu hlavní uliční fasády budovy. Fasáda je provedena v jedné rovině a na její živosti přispívají dekorativní prvky převzaté z historických stylů - románská, benátská, gotická a barokní. Od přísného akademického dělení fasády bylo upuštěno a architekt přistoupil k jeho vrstevnatému zpracování kreativně. Rovný povrch podlahy kontrastuje s rustikálním zpracováním spodní části štítovými motivy, diamantovými kostkami velmi blízkými českému kubismu a okny doplněnými slepými arkádami. Na podlaze dominuje romantika trifora plná květinových, zoomorfních a antropomorfních motivů, umístěná mezi modernisticky ošetřené okenní otvory bez zvláštního zdůraznění. Fasáda končí dekorativním hrotem střešní podkroví. Motiv špičatého oblouku a barokních volut se opakuje na monumentální vstupní bráně, jejíž dveře jsou řešeny v podobě velmi dekorativně upravené kovové mříže.
Dnes je velvyslanectví v Bělorusko se nachází v tomto luxusním městském sídle.
Design
Modernistický přístup se projevuje v realizaci detailů. Odchylně od akademických principů, Brašovan rozdělil ornamentální výzdobu na jasně určené kontinenty, díky nimž byly prvky moderní architektury prominentní. Protikladné a současně sjednocené širokoúhlé povrchy a ornament, oblouk a ostrý úhel, zakřivená a přímá linie a motivy různých historických stylů ve velmi moderním uspořádání činí tuto fasádu nejneobvyklejších fasád a jednou z nejkouzelnějších fasád v Bělehrad.
Na rozdíl od většiny svých současníků věnoval Dragiša Brašovan zvláštní pozornost také méně výrazným fasádám, čímž dosáhl jednoty celkového vzhledu budovy z morfologického a stylistického hlediska. Dobře vybavený interiér odpovídá svěží vnější povrchové úpravě. Na stropě kruhového sálu v přízemí je dodnes zachována nástěnná malba neznámého umělce.
Uznání
V roce 1927 získala fasáda Škarkovy vily ocenění jako jedna z nejkrásnějších fasád v Bělehradě.
Škarkova vila je budova významné architektonické a kulturně-historické hodnoty. Je to jeden z nejúspěšnějších příkladů Brašovanovy architektury městských vil a jako vzácná budova romantického ducha zaujímá zvláštní místo v meziválečné architektuře Bělehradu.
Jako budova významné architektonické a kulturně-historické hodnoty byla Škarkova vila v roce 2002 prohlášena za kulturní památku (rozhodnutí, Úřední věstník RS, č. 73/02).
Vidět víc
Literatura
- K. Ćirić, Škarkina vila, Zavod za zaštitu spomenika kultura grada Beograda, Beograd 2011. * Dokumentacija ZZSKGB, SK-296 Z. Manević, Delo arhitekte Dragiše Brašovana, ZLU Matice srpske, br. 6, Novi Sad, 1970.
- A. Kadijević, Život i delo arhitekte Dragiše Brašovana (1887–1965), GGB, knj. XXXVII, Bělehrad, 1990.
- A. Ignjatović, Dve beogradske kuće arhitekte Dragiše Brašovana, Nasleđe, V, Beograd, 2004.
- Dosije spomenika kultura Škarkina vila, Zavod za zaštitu spomenika kultura grada Beograda
- Z. Manević, Delo arhitekte Dragiše Brašovana, ZLU Matice srpske, br. 6, Novi Sad, 1970.