Šárka (jméno) - Šárka (name)
Šárka je stará ženská křestní jméno českého původu. V České republice je to sedmdesáté druhé nejčastější ženské jméno.
„Legenda o Divoké Šárce neboli Divoká Šárka je zahalena mýtem. Příběh Šárky a války mezi českými muži a ženami před patnácti sty lety byl poprvé sepsán v jedenáctém století a historici se rozcházejí v tom, zda vůbec existuje. Pravda v něm. Někteří říkají, že příběh je založen na starodávných příbězích amazonských válečníků, zatímco jiní říkají, že může mít kořeny v pohanské matriarchální společnosti, která před tisíci lety předcházela příchod křesťanství do Čech. nikdy nevíte pravdu, ale stejně jako příběh o Robinu Hoodovi v Británii se Divoká Šárka stala součástí české kultury a byla během českého národního obrození použita k posílení role českého folklóru v českých zemích. .
Abychom našli kořeny legendy o Divoké Šárce, musíme se vrátit do šestého, nebo snad sedmého století, to nikdo neví jistě. Byla to doba, kdy Praha ani neexistovala. Na území dnešních předměstí Prahy bylo několik osad slovanského kmene, Čechů, kteří se nedávno usadili v zemi. Ale centrum Prahy, jak ho známe nyní, bylo zcela nevyrovnané. Hlavní osídlení oblasti bylo podle většiny historiků v úzkém údolí, které dnes nese název Divoká Šárka, západně od dnešního centra města. V této době, nebo tak nějak to má legenda, byli Češi matriarchální společností a po mnoho generací jim vládli ženy. Posledním z těchto matriarchálních panovníků byla Libuše. Když zemřela, říká Václav Ledvinka, ředitel pražských městských archivů, muži v zemi se pokusili o moc:
„Když Libuše zemřela, matriarchální mocenský systém skončil a byl zaveden patriarchální systém s příchodem knížete Přemysla, předka přemyslovské dynastie, která později vládla v českých zemích několik set let. očividně zuřivý nad touto změnou, což vedlo k občanské válce mezi českými ženami a muži. “ Válka mezi muži a ženami byla brutální a dlouhá. Ženy vedl divoký a legendární válečník Vlasta. Ale hlavní role v legendě nepatří Vlastě, ale Šárce: „Pravou rukou Libuše ve válce proti mužům byla mladá dívka jménem Šárka. Rozhodla se, že nejlepším způsobem, jak způsobit největší ztrátu jejich oponentům, je ukořistit jejich nejodvážnějšího a nejsilnějšího bojovníka, mladého muže jménem Ctirad lstivý, a pak ho zabít. “ Šárka a Ctirad uspořádali setkání v dnešním údolí Divoké Šárky. Podle legendy pak Šárka aplikovala své ženské kouzlo na Ctirada s trochou pomoci alkoholu: „Šárka pokračovala v opíjení Ctirada medovinou, která byla v té době oblíbeným nápojem většiny Slovanů, zamiloval se do ní, ale když byl opilý, usnul. Zatímco ležel spící v jejích náručích, Šárko, tak říká legenda zavraždil ho. “
Vražda Ctirada byla zjevně velkou ranou pro mužské oponenty Vlastových válečníků a ztráta jejich největšího bojovníka na chvíli pomohla ženám pokračovat v boji, ale jen na krátkou dobu. Nakonec ženy válku prohrály a byl nastolen patriarchální feudální systém pod vládou Přemysla a později přemyslovské dynastie. Podle pověsti se Šárka místo kapitulace mužům rozhodla vzít si život a skočila z útesu v údolí Divoké Šárky. Dnes se jednomu ze skalních útvarů v údolí říká Dívčí Skok neboli Dívčí skok, protože podle některých je to místo její sebevraždy. Ať už Libuše, Vlasta, Šárka nebo Ctirad byly nebo nebyly skutečnými osobnostmi českých dějin, pravděpodobně nikdy nebudou známy, protože, jak říká Václav Ledvinka, neexistuje žádný důkaz, že k válce kdy došlo: „Neexistují žádné historické ani archeologické důkazy, které by naznačovaly, že k válce někdy došlo. Je to kus mytologie, který s největší pravděpodobností vytvořil v jedenáctém nebo na počátku dvanáctého století kronikář Kosmas na základě starořeckého příběhu amazonských válečníků a války proti Amazonkám. “
Většina českých historiků dnes věří, že legenda o Divoké Šárce je zcela na kronikáři Cosmasovi, který jako první napsal historii Čech, a že v českých zemích v šestém století neexistovala matriarchální společnost. Odmítají příběh jako pouhé omítnutí amazonského příběhu, který nelze brát vážně. Ale jako téměř každé historické období, říká Václav Ledvinka, zazní několik nesouhlasných hlasů: „Existují někteří historici, kteří mají podle mého názoru poněkud úrodnou představivost. Tvrdí, že tato válka žen mohla být ve skutečnosti návratem k mnohem staršímu historickému faktu, že na počátku, v pravěku, mohla existovat matriarchální společnost „že ženy měly nadřazenost a že byly svrženy muži. To by mohla být pravda, ale to samé by se dalo říci o starověkých Řekech. Zdá se tedy nejpravděpodobnější, že Kosmas vzal z nich základ pro příběh Šárky a Ctirada starověké texty. “ Význam příběhu o Divoké Šárce však nemusí spočívat v tom, zda má nebo nemá nějaký historický základ, ale v tom, co znamenal pro český lid během českého národního obrození. Za vlády Habsburků byl český jazyk, kultura a folklór postupně nahrazovány rakouskými. Ve městech se mluvilo německy a do vesnic a vesniček byla odsunuta čeština. Teprve na konci osmnáctého století se skupina českých vlastenců vydala znovu nastolit český jazyk a obnovit myšlenku českého národa a v tomto hrály důležitou roli příběhy jako Divoká Šárka. proces: "Během českého národního obrození byly všechny tyto staré příběhy a legendy romantizovány, aby zdůraznily českou kulturu a historii. Byly zapsány do knih, byly z nich vytvořeny opery, a tak se staly součástí našeho národního povědomí a kulturního dědictví. Existuje dokonce i symfonická báseň od našeho národního skladatele Bedřicha Smetany nazvala Šárku na počest této povídky, která ukazuje, jak důležité bylo v devatenáctém století uvědomovat si naši minulost. “
Ačkoli již není tolik naléhavá potřeba zdůrazňovat českou kulturu a dědictví, Divoká Šárka má i dnes význam. Údolí pojmenované po ní je přírodní rezervací a od časného jara do pozdního podzimu se tam Pražané houfně hrnou, a pokud požádáte někoho z Čech ve městě, aby vám řekl o Divoké Šárce, bude schopen vypravuje tě příběhy, s různými popisy, o tom, jak přilákala Ctirada k jeho smrti. Ale není to jen v Praze. Legenda je dnes nedílnou součástí kultury a Češi se o Šárce dozvěděli od raného dětství: „Příběh o Šárce, Ctiradovi a válce žen je součástí naší kultury a je součástí sbírky pověstí, které tvoří součást základů české literatury. Učí se na školách a příběh zná každý, i mladší lidé, kteří se o to už tolik nezajímají. Dole do Divoké Šárky jezdí mnoho lidí hlavně kvůli příběhu a díky romantice, kterou propůjčuje okolí. “ [1]
Mezi lidi nesoucí jméno patří:
- Šárka Barborková, Český volejbalista
- Šárka Cojocarová, Český model
- Šárka Grossová Český podnikatel
- Šárka Kašpárková, Český sportovec
- Šárka Korbelová, Česká podnikatelka
- Šárka Křížková, Český hráč badmintonu
- Šárka Kubínová, Český volejbalista
- Šárka Melichárková, Český volejbalista
- Šárka Nováková, Český skokan do výšky
- Šárka Pančochová, Český snowboardista
- Šárka Strachová, Český alpský lyžař
- Šárka Sudová, Český lyžař
- Šárka Svobodná, Český závodník v orientačním běhu
- Šárka Ullrichová, Česká herečka
- Šárka Vaňková, Český zpěvák
- Šárka Varvařovská, Česká zdravotní sestra
- Šárka Vondrková, Česká ledová tanečnice
Mýtické postavy
- Šárka, bájná česká válečná dívka, postava v Válka dívek
Reference
- ^ "Češi v historii | Rádio Praha". Citováno 2018-02-06.