Şükûfe Nihal Başar - Şükûfe Nihal Başar
Şükûfe Nihal Başar | |
---|---|
narozený | Şükûfe Nihal 1896 Yeniköy, Sarıyer, Istanbul, Krocan |
Zemřel | 26. září 1973 Istanbul, Turecko | (ve věku 76–77)
obsazení | Pedagog, básník, spisovatel |
Jazyk | turečtina |
Národnost | turečtina |
Vzdělání | Darülfünun |
Şükûfe Nihal Başar (1896-26. Září 1973) byl turecký pedagog, básník a aktivista, který se účastnil ženských osvobozeneckých hnutí během krocan je národní budova proces.
Soukromý život
Şükûfe Nihal se narodil v Yeniköy, Sarıyer sousedství Istanbul v roce 1896. Byla vzdělávána v Damašek, pak Osmanská Sýrie a střední vzdělání ukončila v roce 2006 Soluň, pak Osmanské Řecko, Beirut, pak Osmanský Libanon a Istanbul kvůli povolání jejího otce jako úředníka. Naučila se literaturu, arabština a Peršan doma. Vystudovala katedru geografie na literární fakultě v Istanbulu Darülfünün v roce 1919.[1] se stala první ženou s vysokoškolským vzděláním v Turecku.[2]
Zemřela v Istanbulu dne 26. září 1973.[1]
Učitelská a spisovatelská kariéra
Zatímco mnoho let působila jako učitelka na různých středních školách pro dívky v Istanbulu, včetně geografie na Teacher's College, Bezmialem High School, Střední škola Vefa a pro literaturu na Střední škola Nişantaşı, Střední škola pro dívky Kandilli, Dívčí střední škola Kadıköy.[1]
Je autorkou sedmi básní, povídkové knihy, šesti románů a dvou cestopisů. Od roku 1917 byly její básně a články publikovány v různých periodikách jako „Türk Kadını“ („Turecká žena“), „Yeni mecmua“ („Nové periodikum“), „Haftalık Gazete“ („Týdenní noviny“), „Şair“ („Básník“), „Şair Nedim ve İfham“ („Básník Nedim a inspirace“), „Dergâh“ („Dervish Lodge“), „Süs“ („Ornament“), „Firuze“, „Kadın Yolu“ („ „Cesta ženy“, „Güneş“ („Slunce“) a „Hayat“ („Život“).[1] Navíc,
Pravá aktivistka žen
aktivně se angažovala v různých sdruženích žen, psala sloupky do deníků a novin o právech žen. Chtěla reprezentovat a vyjádřit hlas „nových žen“ rané turecké republikánské éry, ve svých povídkách a románech zdůraznila ženské postavy. Tvrdila, že ženy musí mít povolání, přesto jí odporovala skutečnost, že ženy považovaly manželství za povolání.[3]
Funguje
- Básně
- Yıldızlar ve Gölgeler (1919)
- Hazan Rüzgârları (1927)
- Gayyâ (1930)
- Ne (1935)
- Şile Yolları (1935)
- Sabah Kuşları (1943)
- Yerden Göğe (1960)
- Şükufe Nihal-Bütün Eseleri - Cilt: 1 Şiirler (v turečtině). 1. Kitap Yurdu. 2008. str. 503. ISBN 978-605-10-5015-7.
- Krátký příběh
- Tevekkülün Cezası (1928)
- Romány
- Renksiz Istırap (1926)
- Yakut Kayalar (1931)
- Çöl Güneşi (1933)
- Yalnız Dönüyorum (1938)
- Yalnız Dönüyorum (v turečtině). Timaş Yayınları. 2005. s. 260. ISBN 975-649-167-1.
- Çölde Sabah Oluyor (1951)
- Epizoda
- „Vatanım İçin“ (Yeni Istanbul, 1. ledna - 28. února 1955)
- Cestovat
- Finsko (1935)
- Domaniç Dağlarının Yolcusu (1946)
- Domaniç Dağlarının Yolcusu (v turečtině). Timaş Yayınları. 2013. s. 96. ISBN 978-975-263-826-6.
Reference
- ^ A b C d „Şükufe Nihal“ (v turečtině). Kitap Yurdu. Citováno 17. srpna 2018.
- ^ Yalçın, Soner (17. srpna 2008). „Hep ideal aşkı arayan bir şair: Şükûfe Nihal“. Hürriyet (v turečtině). Citováno 17. srpna 2018.
- ^ „Şükûfe Nihal“. Spisovatelé Turecka. Citováno 17. srpna 2018.