Śivadāsa - Śivadāsa
Śivadāsa byl autorem jedné z nejznámějších verzí příběhů z Vetālapañćavinśati nebo „Vetāla Tales“; série nīti-śāstry (příběhy o politická etika ) zahrnující pololegendárního indického krále Vikramāditya.[1]
Autor
Nic o něm není jisté. Jméno je pravděpodobně a nom-de-chochol. Na základě toho, co lze odvodit z jeho psaní, byl velmi vzdělaný dvořan jehož publikum tvořili mladí muži z nižší šlechty se spoustou volného času a zálibou v zábavných příbězích válečníků a kurtizány. Mohl také být řečníkem / hercem, který rozvíjel své příběhy prostřednictvím představení a až později je zapsal. Předpokládá se, že žil někde mezi dvanáctým až čtrnáctým stoletím našeho letopočtu.
Příběhy
Ačkoli často přičítán Bhavabhuti Skutečný původ těchto příběhů je ztracen ve starověku. Zdá se, že byly součástí velkého korpusu Kathá (narativní příběhy) o Vikramadity, které byly poprvé zapsány v Kašmír během jedenáctého století. Existuje několik verzí, nejznámější jsou verze od Śivadāsy a Jambhaladatta.[2]
Ve verzi Śivadāsy je království krále Vikramādityi ohroženo machinacemi mocného nekromant. Při plánování, co dělat, narazí na a Vetala (forma džin který obývá a oživuje mrtvoly). Požádá Vetalu o pomoc. Poté mu je řečeno dvacet pět příběhů, z nichž každý končí hádankou, kterou musí vyřešit, aby dokázal svou moudrost a znalosti. Po vyřešení všech hádanek mu džin pomůže porazit nepřítele.
Příběh je vyprávěn v Champu literární styl (směs prózy a poezie), který naznačuje možnost Jain vliv.
Reference
- ^ Publikováno jako Pět a dvacet příběhů džina, přeloženo a s úvodem Chandra Rajan, Penguin Classics, 2007. ISBN 0-14-045519-1
- ^ Jambhaladattova verze Vetālapañcavinśati; kritický sanskrtský text v přepisu s úvodem a anglickým překladem, autor Murray Barnson Emeneau. New Haven, Conn. American Oriental Society, 1934.