Řežabinec a Řežabinecké tůně - Řežabinec a Řežabinecké tůně
Řežabinec a Řežabinecké tůně | |
---|---|
Řežabinec rybník | |
![]() ![]() Poloha národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké túně | |
Umístění | Jižní Čechy, Česká republika |
Souřadnice | 49 ° 15'10 ″ severní šířky 14 ° 5'31 ″ východní délky / 49,25278 ° N 14,09194 ° ESouřadnice: 49 ° 15'10 ″ severní šířky 14 ° 5'31 ″ východní délky / 49,25278 ° N 14,09194 ° E |
Plocha | 110,667 ha (273,46 akrů) |
Nadmořská výška | 378 m (1240 stop) |
Založeno | 19. listopadu 1949 |
Operátor | AOPK ČR |
Řežabinec a Řežabinecké tůně (Řežabinec a rybníky Řežabinec) je a národní přírodní rezervace ležící mezi vesnicemi Kestřany, Ražice a Putim v Okres Písek v Česká republika. Tato oblast je chráněna kvůli přítomnosti cenných pobřežní ekosystémy. Toto prostředí poskytuje prostředí vhodné pro mnoho druhů ptactvo, kteří využívají tuto oblast pro chov a další druhy zvířat. Chráněné území zahrnuje samotný Řežabinecké rybník spolu s přilehlými jezírky způsobenými zatopením starých středověkých důlních otvorů a významné archeologické naleziště na sousední kopci Pikárna, kde v oblasti bylo rozsáhlé lidské osídlení Paleolitické a Mezolit.[1]
The rybník byl postaven v bývalém korytě řeky Řeka Otava a mokřad rozvinutý. Stavba byla zahájena v roce 1530 na popud Pána Hrad Zvíkov, Kryštof ze Švamberku.[2] Vodní plocha postupně zarostla pobřežní vegetací skládající se převážně z rákosí a tato cenná vegetace pokrývala přibližně 40% oblasti Řežabince.[2] Nadměrná produkce ryb, zejména v 70. a 80. letech, však vedla k poškození chráněné oblasti a vyhynutí mnoha druhů.[3] V dnešní době se pokrytí rákosím snížilo na přibližně 15% plochy rybníka Řežabinec.[2] Od roku 2011 je rybník ve vlastnictví státu a spravován Agentura pro ochranu krajiny ČR, jehož cílem je obnovit druhovou rozmanitost a minimalizovat negativní dopady na člověka.[1]
Podnebí
Tato přírodní rezervace je jedním z nejteplejších míst na jihozápadě České republiky. Klima je zde klasifikováno jako Cfb systémem Köppen-Geiger. Počet stupňů vytápění je 3454 a roční horizontální sluneční záření je 3090 Wh / m2 / den.
Data klimatu pro Kestrany | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Měsíc | Jan | Února | Mar | Dubna | Smět | Červen | Jul | Srpen | Září | Října | listopad | Prosinec | Rok |
Průměrná vysoká ° C (° F) | 1.0 (33.8) | 2.7 (36.9) | 8.4 (47.1) | 13.8 (56.8) | 19.0 (66.2) | 21.9 (71.4) | 23.9 (75.0) | 23.4 (74.1) | 19.3 (66.7) | 13.2 (55.8) | 6.2 (43.2) | 2.6 (36.7) | 13.0 (55.4) |
Denní průměrná ° C (° F) | −2.1 (28.2) | −1.0 (30.2) | 3.6 (38.5) | 8.2 (46.8) | 13.1 (55.6) | 16.2 (61.2) | 18 (64) | 17.5 (63.5) | 13.7 (56.7) | 8.5 (47.3) | 3.1 (37.6) | −0.1 (31.8) | 8.2 (46.8) |
Průměrná nízká ° C (° F) | −5.2 (22.6) | −4.6 (23.7) | −1.1 (30.0) | 2.6 (36.7) | 7.2 (45.0) | 10.5 (50.9) | 12.1 (53.8) | 11.7 (53.1) | 8.2 (46.8) | 3.8 (38.8) | 0.0 (32.0) | −2.8 (27.0) | 3.5 (38.3) |
Průměrný srážky mm (palce) | 44 (1.7) | 38 (1.5) | 43 (1.7) | 44 (1.7) | 75 (3.0) | 84 (3.3) | 90 (3.5) | 80 (3.1) | 57 (2.2) | 43 (1.7) | 43 (1.7) | 49 (1.9) | 690 (27.2) |
Zdroj: [4] |
Data klimatu pro Rezabinec | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Měsíc | Jan | Února | Mar | Dubna | Smět | Červen | Jul | Srpen | Září | Října | listopad | Prosinec | Rok |
Denní průměrná ° C (° F) | −0.2 (31.6) | −0.6 (30.9) | 4.8 (40.6) | 9.8 (49.6) | 13.6 (56.5) | 17.2 (63.0) | 19.9 (67.8) | 19.3 (66.7) | 14.4 (57.9) | 9.1 (48.4) | 5.2 (41.4) | 1.3 (34.3) | 9.5 (49.1) |
Zdroj: [5] |
Reference
- ^ A b http://old.ochranaprirody.cz/trebonsko/index.php?cmd=page&id=4863&lang=cs
- ^ A b C http://www.m Municipal.cz/turistika/rezabinec.htm
- ^ http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=6069&akce=hledat&ssHledat=%F8e%9Eabinec
- ^ "Klima: Kestrany". Data o podnebí.ORG. Citováno 6. ledna 2019.
- ^ "Nástroj pro odhad PV potenciálu". Fotovoltaický geografický informační systém - interaktivní mapy. Citováno 6. ledna 2019.