Čezsoča - Čezsoča
Čezsoča | |
---|---|
![]() | |
![]() ![]() Čezsoča Umístění ve Slovinsku | |
Souřadnice: 46 ° 18'50,77 ″ severní šířky 13 ° 33'25,34 ″ východní délky / 46,3141028 ° N 13,5570389 ° ESouřadnice: 46 ° 18'50,77 ″ severní šířky 13 ° 33'25,34 ″ východní délky / 46,3141028 ° N 13,5570389 ° E | |
Země | ![]() |
Tradiční region | Slovinské přímoří |
Statistická oblast | Gorizia |
Obec | Bovec |
Plocha | |
• Celkem | 35,02 km2 (13,52 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 460 m (1510 stop) |
Populace (2002) | |
• Celkem | 317 |
[1] |
Čezsoča (výrazný[tʃɛˈsoːtʃa]; italština: Oltresonzia) je dohoda v Obec Bovec v Pobřežní region Slovinsko. Zahrnuje osady Gorenja Vas (slovinština: Gorenja vas), Dolenja Vas (Dolenja vas), Jablanica, Kršovec a Na Glavi.[2]
Zeměpis
Čezsoča leží v údolí na levém břehu řeky Řeka Soča. Terén pak stoupá nahoru k hoře Polovnik (1480 m). Východně od osady je vrch Humčič (810 m), za nímž se tyčí hora Javoršček (1557 m). Vesnicí protéká potok Oplenk mezi Gorenja Vas a Dolenja Vas a potok Slatenik teče pod vrchem Humčič. Hory blokují přímé sluneční světlo z vesnice od poloviny listopadu do konce února, což zintenzivňuje zimu v Čezsoči než v sousedním Bovci.[2] Díky širokým břehům řeky Soča a jeho blízkosti k městu Bovec je Čezsoča oblíbená mezi návštěvníky.[3]
Dějiny
Obec byla během první světové války těžce poškozena, protože se nacházela v první linii. Během druhé světové války Partyzán vojska první roty Bovec se shromáždila v bunkru první světové války na vrchu Humčič v roce 1942. Dne 8. listopadu 1943 byla obec pod německým leteckým bombardováním a několik domů bylo vypáleno.[2]
Kostel
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/2/2d/Cezsoca_Slovenia_-_church.jpg/150px-Cezsoca_Slovenia_-_church.jpg)
Kostel v Čezsoči je zasvěcen sv Antonín Veliký. Byl těžce poškozen během první světové války a obnoven v románském stylu v roce 1927. Obsahuje zbytky starých fresek.[2] Oltářní obraz je dílem Edy Galli z roku 1931.[4]
Jiné kulturní dědictví
Kromě kostela svatého Antonína Velkého jsou jako kulturní dědictví registrovány i další památky v Čezsoči:
- Pozůstatky a Vápenka stát vedle mostu přes řeku Soču. Vápenná pec byla postavena v 19. století a má kamenný základ.[5]
- Farma na Čezsoči č. 17 má velký dvoupatrový dům postavený ve stylu Bovec – Trenta z 19. století.[6]
- Bývalý dům na Čezsoči č. P. 15 se nachází na horním konci obce a pochází z první čtvrtiny 20. století. Jedná se o dvoupatrový dům postavený ve stylu Bovec – Trenta. Západní strana má plášť dveří s půlkruhovou horní částí. Struktura se dnes používá jako přístavba.[7]
- Dům na Čezsoči č. 10 stojí v osadě Jablanica a pochází z první čtvrtiny 20. století. Jedná se o přízemní dům s půlkrovou střechou. Na přední straně jsou zděné schody a balkon a prodloužená dřevěná markýza.[8]
- Dům na Čezsoči č. 23 stojí v osadě Gorenja Vas a pochází z doby kolem roku 1900. Jedná se o pevnou stavbu se sklepem a půlkrovou střechou s vnějšími schody a balkonem. Přední strana má široké dřevěné okapy.[8]
Vápenka
Pozoruhodné osoby
Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Čezsoči, zahrnují:
- Ferdo Kravanja (také znám jako Peter Skalar, 1911–1944), protifašistický odbojář[2]
Reference
- ^ Statistický úřad Slovinské republiky
- ^ A b C d E Savnik, Roman (1968). Krajevni leksikon Slovenije, sv. 1. Ljubljana: Državna založba Slovenije. 399–400.
- ^ Obecní stránka Bovec
- ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 3567
- ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 5069
- ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 9898
- ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 9899
- ^ A b Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 20500
externí odkazy
- Čezsoča ve společnosti Geopedia
Média související s Čezsoča na Wikimedia Commons