Čataj - Čataj

Čataj
Vesnice
Kostel sv. Markéty v Antiochii
Kostel sv. Markéty v Antiochii
Čataj sídlí v Bratislavský kraj
Čataj
Čataj
Umístění Čataje v Bratislavský kraj
Čataj sídlí v Slovensko
Čataj
Čataj
Čataj (Slovensko)
Souřadnice: 48 ° 16 'severní šířky 17 ° 29 'východní délky / 48,267 ° N 17,483 ° E / 48.267; 17.483Souřadnice: 48 ° 16 'severní šířky 17 ° 29 'východní délky / 48,267 ° N 17,483 ° E / 48.267; 17.483
ZeměSlovensko
KrajBratislava
OkresSenec
První zmínkav roce 1244
Plocha
• Celkem12,86 km2 (4,97 čtverečních mil)
Nadmořská výška
140 m (460 stop)
Populace
 (2010-12-31)
• Celkem1,100
• Hustota86 / km2 (220 / sq mi)
Poštovní směrovací číslo
900 83
Předčíslí+421-33
Poznávací značkaSC
webová stránkawww.cataj.sk

Čataj (maďarský: Csataj) je vesnice a obec v západní Slovensko v Okres Senec v Bratislavský kraj. Tato typická zemědělská vesnice má méně než 1000 obyvatel a nachází se mimo hlavní silnice, zhruba mezi nimi Senec a Trnava.

Etymologie

Čata: archaický název pro obyvatele odpovědné za ostrahu přiděleného prostoru (v moderním jazyce) Slovák čata: četa).[1] Chatey 1244, Czataj 1773.[1] Viz také Čata v Okres Levice.

Dějiny

Časné archeologické vykopávky ukazují, že lidé osídlili oblast kolem Čataje již v roce 5000 před naším letopočtem. Město bylo poprvé zmíněno v roce 1244 pod názvem „posesio Chatey“. V příštích několika stoletích dostalo město a okolní země dary několika různým rodinám věrným maďarské koruně.

Ve 14. století se v Čataji usadili němečtí kolonisté a až do 18. století bylo město téměř výhradně německé. Během tohoto období postavilo město katolík fara (1397) a kostel v roce 1721. Později, v roce 1845, byl postaven současný kostel Neoklasicistní styl. Kostel byl opraven dvakrát ve druhé polovině dvacátého století a spolu s mnohem novějším Katolická evangelická kostel slouží místní komunitě.[2]

Kultura a zábava

Čataj je známý především svou okrasností výšivka halenek a ubrusů. Tato umělecká díla byla prodána po celém světě a jedno z nich údajně sloužilo jako Papež Jan Pavel II ubrus. Lidové umění také přežívá v podobě dvou hudebních skupin, dechovky Čatajanka a cikánská folková skupina Farkašovci, kteří cestovali za hranice Slovenska. Kromě toho má vesnice místní skupinu lidových tanců, Tulipán.

Díky svému tichému a pomalému životu a svému zemědělskému charakteru byl Čataj režiséry filmu často využíván jako kulisy pro filmy a další umění Martin Slivka a Martin Ťapák, kameraman, fotograf a sběratel lidového umění Karol Plicka a další.

Kromě lidového umění obec pořádá každoroční lovy a má fotbalový tým, který je pravidelně na posledním místě nejnižší, šesté divize slovenské fotbalové ligy. Obec také pořádá ve svém kulturním centru řadu tanců.[2]

Demografie

V roce 2004 mělo město 972 obyvatel: 471 mužů a 501 žen. 99,1% bylo slovenského etnického původu; jediné dvě deklarované menšiny byly maďarská a česká. 64,3% obyvatel byli římští katolíci, 24,8% evangeličtí katolíci a 7,3% ateisté.

Z 314 domů v obci bylo 261 trvale obýváno

Viz také

Reference

  1. ^ A b Krajčovič, Rudolf (2008). "Z lexiky stredovekej slovenčiny s výkladmi názvov obcí a miest (8)". Kultúra slova. Martin: Vydavateľstvo Matice slovenskej (2): 89.
  2. ^ A b http://www.cataj.sk Oficiální domovská stránka (ve slovenštině)

Genealogické zdroje

Záznamy pro genealogický výzkum jsou k dispozici ve státním archivu "Statný archiv v Bratislavě, Slovensko"

  • Záznamy římskokatolické církve (narození / sňatky / úmrtí): 1728-1895 (farnost A)
  • Evangelické církevní záznamy (narození / sňatky / úmrtí): 1701-1896 (farnost B)

externí odkazy

Média související s Čataj na Wikimedia Commons