Ümmiye Koçak - Ümmiye Koçak - Wikipedia
Ümmiye Koçak | |
|---|---|
| narozený | 1957 (věk 62–63) Çelemli, Provincie Adana, Krocan |
| Národnost | turečtina |
| obsazení | Scenáristka, dramatická herečka |
| Aktivní roky | 2001-dosud |
| Ocenění | Euroasijský filmový festival v New Yorku (2013) a mnoho dalších |
Ümmiye Koçak (narozen v roce 1957) je a turečtina žena, která je amatérskou divadelní a filmovou herečkou, se specializuje na problematiku žen ve venkovských oblastech v Turecku. Její jméno je zmíněno v knihách o sociálních studiích, které vydala Ministerstvo národního školství, povinné pro žáky 5. ročníku základní školy.[1]
Život
Narodila se ve vesnici Çelemli z Provincie Adana v roce 1957. Základní školu dokončila ve své vesnici. Ale nemohla najít šanci pokračovat ve vzdělávání dál. Po svatbě v roce 1982 se přestěhovala do Arslanköy, malá osada v Provincie Mersin, kde stále žije.[2] Arslanköy je hornatá osada v Pohoří Toros asi 50 km (31 mil) severně od Mersin. Je matkou tří dětí.[3]
Divadelní a filmová kariéra
Ačkoli nebyla dostatečně vzdělaná, ráda četla. V roce 2001 založila ženské divadlo s názvem Arslanköy Kadınlar Tiyatro Grubu („Divadelní skupina žen Arslanköy“) ve svém městečku. Inscenovala tři hry. V roce 2006 se skupina účastnila Mezinárodní divadelní festival Sabancı v Adana.[4]
Poté napsala filmový scénář o životě vesnických žen Yu Bebek („Vlněná panenka“). Režírovala také film, který si získal její slávu. V roce 2013 se film zúčastnil 2. euroasijského filmového festivalu v New Yorku a byl oceněn.[5] Později hrála v televizních seriálech.
V roce 2017 se podílela na televizní reklamě Turk Telecom s portugalským fotbalistou Cristiano Ronaldo.[6]
Yu Bebek
Děj odráží tragédii vesnické ženy jménem Hatice a její dcery Elif. Haticeův druhý manžel Ali a zejména Aliho matka neustále zneužívají Hatice a Elif. Elif, která trpí útiskem, dostane úlevu, když najde vlněnou panenku.[7] Ve filmu hrály Ayşe Armut, Öznur Armut a Seher Cuvadir. Ve filmu není žádná mužská postava kromě siluety v jedné scéně. Debut filmu byl v průběhu 49. let Mezinárodní filmový festival v Antalyi v roce 2012 jako nesoutěžní film.[8] Později byl film také vysílán na televizním kanálu Turecká rozhlasová a televizní společnost (TRT).
Scénáře
- Erik Eşkisi
- Ozon Tapakasjá
- Kara Kuyu
- Doktor Beleş
- Turunçgil Hayattır
- Çicekler Solmasın
- Hasret Çiçekleri[3]
Účast na televizních seriálech
- İstanbul Hanımın Çiftliği
- Hayat Devam Ediyor
- Hanımın Çiftliği
- Kasaba
- Seher Vakti.[3]
Zkratkové příběhy
- Vatan Sevgisi
- Irazca’nın Düşleri
- Kanayan Yara
- Kadere
- Obruk
- Ayaksız Ayakta Durmak
- Baba Ben Geldim
- Muhtar Adayı Hasret Ana.[3]
Ocenění
- Adana International Theatre Award
- Ankara International Theatre Award
- Cena iniciativy Darüşşafaka pro vzdělávání
- Cena festivalu Bornova International Woman Artists
- Cena Toros Koleji za vzdělávání
- Cena Kader NGO proti násilí na ženách
- Výroční cena za umění pro průmyslníky a podnikatele Mersin
- TİKAV - Cena mateřské školy za rok 2012
- Cena iniciativy nevládních organizací Samsun
- Cena euroasijského filmového festivalu v New Yorku[3]