Øystein Sunde - Øystein Sunde - Wikipedia

Øystein Sunde

Øystein Olaf Sunde (narozen 24. ledna 1947) je a Norština lidový zpěvačka a kytarista. On je známý pro jeho vysokorychlostní kytaru a styl banjo a jeho satirické texty. Ačkoli je Sunde často považován za komika, je všestranný jazz kytarista, který hrál s několika Dixieland kapely a jazzová komba v průběhu let.

Raná léta

Narodil se 24. ledna 1947 v Oslo, ale jeho rodina se přestěhovala do Skarnes v roce 1954, kdy Sunde chodil do školy. V roce 1955 se rodina přestěhovala zpět do Lambertseter v Oslo a Sunde tam pokračoval ve škole. Ve stejném roce začal hrát na klavír, ale to se mu nelíbilo, protože byl nucen zkoušet stupnice a částečně proto, že jeho učitel mohl hrát boogiewoogie a Sunde mu to jeho učitel nedovolil. jeho rodiče ukončil svou hru na klavír ve věku 7 let.

Dalším nástrojem, který Sunde hrála, byl a zapisovač ale začal plakat po jedné hodině, takže dostal velký grapefruit aby ho uklidnil, ale po jídle začal znovu plakat. V tomto okamžiku si jeho matka uvědomila, že není vhodný pro hraní na tento druh nástroje, a později začal hrát na B-kornet. Přestože Sunde tento nástroj nebyl úplně pohodlný, hrál na něj několik let hlavně proto, že dříve tolikrát selhal.

Když Sunde navštěvoval 6. ročník, jeho učitel dřevařství ho donutil udělat mandolinlaika bez výkresů. Po dokončení byl nástroj příliš velký, ale zněl nádherně. To způsobilo, že Sunde shledal hudbu zábavnou hlavně proto, že nebyl nucen tento nástroj cvičit. Později Sunde koupil použitou kytaru a mandolína nebyla nikdy znovu použita.

V roce 1960 Sunde slyšel píseň „Apache“, kterou hrál Stíny a byl „závislý“. Později, u jeho potvrzení, získal svou první elektrickou kytaru. Snil o Fenderu, ale Sundu by trvalo získat 11 let. Setkal se také s jedním ze svých „hrdinů“ Chet Atkins na konci roku 1971, který ho 45 minut učil několik cenných lekcí.

Po základním výcviku v Gardermoenu se Sunde zúčastnil povinné vojenské služby na základně norského letectva v Kolsåsu. Během svého vojenského výcviku napsal na nudnou noční směnu jeden ze svých hitů „Fire melk og dagbla 'for i går“. Po nějaké době mohl Sunde odložit svůj vojenský výcvik, aby mohl studovat na „Schous Tekniske Institutt“. V roce 1969 musel sloužit po zbytek svého vojenského výcviku v Kolsåsu.

Na konci šedesátých let Sunde pracoval na vzdělání jako inženýr. Během norské třídy se ale Sunde nudil a místo pozornosti napsal jeden ze svých největších hitů s názvem „Jaktprat“. „Jaktprat“ je jednou z nejslavnějších písní Øysteina Sunde vůbec. Kvůli mnoha pozitivním reakcím na tuto píseň si Sunde v tomto bodě svého života uvědomil, že je „na dobré cestě“ něčeho, v čem by měl pokračovat.

Po úspěšné spolupráci s Mikkelem Aasem na konci roku 1970 po vydání LP „1001 Fnatt“, které se prodalo přes 25 000 kopií, se Sunde rozhodl ukončit vzdělání a pracovat na plný úvazek jako bavič.

Začátek kariéry

V roce 1976 se Øystein Sunde přestěhoval zpět do Skarnes se svou ženou Gudrun, kde se mohl věnovat svým koníčkům, jako jsou modely letadel a zahradní golf.

Øystein Sunde se stal součástí hudebního sociálního prostředí v hlavní město, a často ho bylo možné najít v klubu zpěváka Delfíni s talentovanými lidmi jako Kari Svendsen, Lillebjørn Nilsen, Ole Paus, Finn Kalvik a Hege Tunaal. Hrál v kapelách jako Stopařům, Ahoj pět, Christiania Fusel & Blaagress a Gitarkameraten (s ostatními kytaristy Lillebjørn Nilsen, Halvdan Sivertsen a Jan Eggum ) a podílel se na matinées, ale nejvíce slávy získal jako sólový umělec. Jeho texty jsou často o každodenních situacích z jeho vlastního života plína měnící se a modely letadel. Řekl, že nemůže napsat píseň, která neobsahuje komické prvky. Výrazy jako „kjekt å ha“ („hezké mít“) vstoupily do každodenního norského jazyka.

Jeho nahrávky zahrnují také několik instrumentálních nástrojů, jako je lidová melodie Fanitullen nebo vysokorychlostní technický Ned Vøringsfossen (Down the Vøringsfossen Waterfall) a Lynavleder'n a náročný Kulingbarsel.

Andreas Diesen kdysi popsal Sunde jako „mistra se slovy a velkým hudebním talentem“. „Když popisuji Øystein Sunde, mohu citovat André Bjerke, který kdysi o sobě řekl, že „byl ve slovech“. Sunde zpívá o němčině obytný vůz na norských silnicích nebo okolo řemeslníci v nejhorším případě - se spoustou ironie."

Uznání

Øystein Sunde byl první Skandinávec, který obdržel podpisovou modelovou řadu od C. F. Martin & Company.[1]

Sunde je mnohými považován za jednoho z nejlepších norských kytaristů, což vedlo k několika mýtům o jeho dovednostech. Nejběžnější je to Eric Clapton a / nebo Mark Knopfler údajně řekl, že Sunde je nejlepší světový kytarista.[2][3] Důkazy o tomto mýtu neexistují a jsou podobné jako u jiného mýtu Phil Keaggy a Jimi hendrix.

Kryty

Hrst Øysteinových písní jsou obálky jiných umělců.

Název písněPůvodní umělecPůvodní název písně
Fordommens ÅrJack Yellen, George L. CobbAlabama Jubilee
Sett deg i armkroken minFlatt & ScruggsRoll in My Sweet Baby's Arms
Kjepper i romhjulaRoger MillerNemůžete kolečkové brusle v stádu buvolů
Det ække lett å værra kuulShel SilversteinBýt hip se nevyplácí
KlåJerry ReedDráp
Lynavleder'nJerry ReedBleskosvod
På koleno nad fisketorgetJerry ReedJerryho zhroucení
Flyver'nJerry ReedSwinging 69
JenteleiJerry ReedŽena Shy
127 VannrettJerry ReedPařezová voda
De Hebraiske AlperTrad.Black Mountain Rag
60 om da'nRoger Miller, Curley PutmanTáta viní ze všeho, na co člověk nemůže přestat
Åna SiraLouis PrimaBuona Sera
Ahoj, Henry FordDick FellerPane, pane Forde
Liten og grønnSteve GoodmanMěsto New Orleans
Onkel'n do Per ErikBrouciLady Madonna
BokreolElvis PresleyKrál kreolský
Sjåfør (Skynd deg hjem før det snør)Johnny OtisWillie a ruka Jive
Nå har'u fått megThe KinksOpravdu jsi mě dostal
En liten beta bluesJerry ReedTrochu Blues
Ikke no 'spesielt sted å draChuck BerryŽádné konkrétní místo, kam jít

Publikace

Hudba

Knihy s texty a notami pro jeho vlastní písně

  • Viser uten sklouzne (1972)
  • Kjekt å ha – 1 (1990)
  • Kjekkere å ha – 2 (1992)
  • Du må'kke komme her og komme her (1997)
  • Sånn Er'e Bare (2005)

Viz také

  • Rádio Ordentlig - Internetová rozhlasová stanice s norskou hudbou, kterou založil Sunde a další.

Reference

  1. ^ http://www.nrk.no/nyheter/kultur/1.6841549
  2. ^ http://www.nrk.no/nett-tv/klipp/600266/
  3. ^ http://tv.nrk.no/serie/aapen-post/FUHA22001699/11-03-1999#

externí odkazy