Éric Prodon - Éric Prodon

Éric Prodon

Země (sport)	Francie
Rezidence	Tampere, Finsko
narozený	(1981-06-27) 27. června 1981 (věk 39) Paříž, Francie
Výška	1,77 m (5 ft 10 v)
Se stal profesionálem	2000
V důchodu	2014
Hry	Pravák (jednoruční bekhend)
Nezadaní
Kariérní rekord	1–19
Kariérní tituly	0
Nejvyšší hodnocení	Č. 83 (22. srpna 2011)
Výsledky Grand Slam Singles
Australian Open	1R (2012 )
French Open	1R (2000, 2002, 2008, 2011, 2012 )
Wimbledon	Q1 (2010, 2014 )
US Open	1R (2011 )
Čtyřhra
Kariérní rekord	0–3
Kariérní tituly	0
Nejvyšší hodnocení	Č. 580 (4. října 2004)
Poslední aktualizace: 3. října 2008.

Éric Prodon (narozen 27. června 1981) je bývalý francouzský profesionál tenis hráč.

Kariéra juniorů

Prodon měl dlouhou kariéru v Juniors, hrál od roku 1997 do roku 1999 a dosáhl konce roku č. 28 v roce 1998. v zápasech proti budoucím špičkovým profesionálům porazil Michail Youzhny a Julien Benneteau v roce 1997 na začátku roku 1998 podlehl Jarkko Nieminen a na konci roku porazil Roger Federer, Karol Beck, a Guillermo Coria v postupných kolech na Eddieho Herra, než prohrál s David Nalbandian ve finále. Poté znovu porazil Youzhnyho v Orange Bowl. Na začátku roku 1999 měl skvělý australský tvrdý běh, porazil Nieminena a rozdělil zápasy Kristian Pless ve finále dva týdny po sobě. V březnu 1999 podlehl Coria a Paul-Henri Mathieu v po sobě jdoucích finále. V květnu opět podlehl Nieminenovi, ale příští týden na French Open ho porazil s Karlem Beckem a poté ve čtvrtinách opět prohrál s Nalbandianem. V červnu v Anglii na trávě podlehl Mardy Fish ve finále. V létě zase na antuce porazil Tommy Robredo a Boris Pašanski ale prohrál s Igor Kunitsyn. A nakonec ve svém předposledním zápase jako junior podlehl Danai Udomchoke v září v Kanadě.^[1]

Profesionální kariéra

2000 až 2006

Prodonův přechod na profesionální turné byl skalnatý. Zatímco poprvé vstoupil do top-300 na konci roku 2000 jako 19-letý, většinu roku 2001 strávil ve 300. letech, než se v roce 2002 vrátil zpět do 230. V letech 2003 a 2004 znovu vybledl na 300 na konci roku 2004 a počátkem roku 2005 opět do 230. let, ale únorové zranění ho nevydrželo po dobu 7 měsíců. Další zranění v dubnu 2006 ho po zbytek roku drželo mimo kurt. Většinu let 2005 a 2006 tedy strávil mimo top 500.

2007: Průlomový rok

Prodon se vrátil na turné v polovině února 2007, zařadil se na 683 a vyhrál Itálie F1 na svém prvním turnaji zpět z 10měsíčního propouštění. Jeho pořadí i přes určitý úspěch Futures nadále sklouzávalo, a když se v květnu dostal do Skotska na turnaj Futures, byl na 721.

Poté se však na okruhu Futures roztrhal, vyhrál 4 ze 7 titulů a skončil jako finalista v dalších třech, zatímco cestoval po Skotsku, Alžírsku, Polsku, Bělorusku a Francii a během toho vytvořil rekord v zápase 32–3 úsek, aby do poloviny července vylepšil své umístění na # 290.

Na to navázal na šampionát Challenger ve Finsku, když porazil číslo 116 Raemon Sluiter a # 100 Peter Luczak dosáhnout kariérního žebříčku # 226. V srpnu absolvoval dvě rovná finále Challenger v Itálii a Německu, aby se poprvé dostal do top 200 a dosáhl čísla 165, čímž překonal číslo 250. Davide Sanguinetti, #117 Boris Pašanski a # 136 Bohdan Ulihrach při ztrátě na # 116 Jiří Vaněk a # 289 Ivo Minář.

Zbytek jeho roku byl krach, ve Challengerech šel jen 2–7 s výhrou nad # 657 Martin Verkerk a 2 přímé ztráty na # 224 Thomaz Bellucci, stejně jako ztráty na No. 90 Luczak a # 113 Fabio Fognini do konce roku se umístila na nejvyšší úrovni # 158 ve věku 26 let.

2008

Prodon byl nadále bez zranění a na začátku roku 2008 dosáhl určitého pokroku. Rok zahájil vítězstvím v Challenger v Miami, když porazil divokou kartu Jan-Michael Gambill při cestě. Poté se pokusil kvalifikovat do 3 po sobě jdoucích zastávek ATP v Brazílii, Argentině a Mexiku, podlehl č. 60 Óscar Hernández, Č. 95 Nicolás Lapentti a # 157 Daniel Gimeno-Traver. V březnu a dubnu se potýkal s návratem k Challengerům, vyhrál pouze 1 ze 4 zápasů a prohrál s číslem 125 Flavio Cipolla a dvakrát na číslo 165 Christophe Rochus. Ale znovu získal svoji formu a v dubnu a květnu dosáhl dvou finále Challenger a semifinále a porazil číslo 127 Iván Navarro Pastor při ztrátě na # 107 Eduardo Schwank, #130 Alberto Martín, #199 Younes El Aynaoui na návratové cestě a # 119 Daniel Gimeno-Traver znovu. Tím se jeho umístění dostalo na kariéru # 115.

V květnu dostal Prodon vstup divokou kartou do 2008 French Open.

2011

Odmítl se zúčastnit Finále ATP Challenger Tour.

Tituly ATP (7)

Dvouhra (7)

Ne.	datum	Turnaj	Povrch	Oponent	Skóre
1.	30. července 2007	Tampere, Finsko	Jíl	Peter Luczak	6–7(4–7), 6–4, 6–4
2.	14. ledna 2008	Miami, USA	Jíl	Adrián Menéndez-Maceiras	6–4, 6–4
3.	26. července 2010	Tampere, Finsko	Jíl	Leonardo Tavares	6–4, 6–4
4.	12. září 2010	Brašov, Rumunsko	Jíl	Jaroslav Pospíšil	7–6(7–1), 6–3
5.	30. ledna 2011	Bucaramanga, Kolumbie	Jíl	Fernando Romboli	6–3, 4–6, 6–1
6.	17. července 2011	Sopoty, Polsko	Jíl	Nikola Ćirić	6–1, 6–3
7.	31. července 2011	Tampere, Finsko	Jíl	Augustin Gensse	6–1, 3–6, 6–2

Druhém místě (8)

Dvouhra (8)

Ne.	datum	Turnaj	Povrch	Oponent	Skóre
1.	19. července 2004	Tampere, Finsko	Jíl	Boris Pašanski	6–2, 3–6, 6–2
2.	20. srpna 2007	Manerbio, Itálie	Jíl	Jiří Vaněk	6–0, 6–4
3.	27. srpna 2007	Freudenstadt, Německo	Jíl	Ivo Minář	7–5, 6–3
4.	28.dubna 2008	Řím, Itálie	Jíl	Eduardo Schwank	6–3, 6–7(2–7), 7–6(7–3)
5.	12. května 2008	Aarhus, Dánsko	Jíl	Daniel Gimeno-Traver	7–5, 7–5
6.	13. března 2011	Santiago, Chile	Jíl	Máximo González	7–5, 0–6, 6–2
7.	19. září 2011	Štětín, Polsko	Jíl	Rui Machado	2–6, 7–5, 6–2
8.	29. července 2012	Tampere, Finsko	Jíl	João Sousa	6–7(5–7), 4–6

Časová osa výkonu jednotlivců

Aby nedocházelo k nejasnostem a dvojímu započítávání, jsou informace v této tabulce aktualizovány pouze po ukončení turnaje nebo účasti hráče na turnaji.

Reference

externí odkazy

• Éric Prodon na Asociace tenisových profesionálů
• Éric Prodon na Mezinárodní tenisová federace
• Nedávné výsledky zápasu Prodon
• Historie světového žebříčku Prodon