Émile Masqueray - Émile Masqueray

Émile Masqueray
narozený20. března 1843
Zemřel19. srpna 1894(1894-08-19) (ve věku 51)
obsazeníAntropolog
Lingvista

Émile Masqueray (20 března 1843-19 srpna 1894) byl francouzský antropolog, lingvista a spisovatel z 19. století. Byl odborníkem na BerberskýTuaregu národy severní Afriky.

Vystudoval Lycée Pierre-Corneille a École Normale, kde se stal profesorem historie v roce 1869. V rámci archeologického úkolu začal v roce 1872 učit na střední škole v Alžíru.

V roce 1873 se začal učit arabština a několik Berberské jazyky a zajímal se o jejich filologii a sociální struktury berberské společnosti. Dalším zájmem byla archeologie, zejména římské ruiny Aures. Strávil téměř dva měsíce v Mzabu, kde přeložil Beni Mzab Kitab Nilský a Kroniku Abu Zakaria Yahyá ibn Abi Bakr al-Warjalani, což byly náboženské a legislativní dějiny, které popisovaly původ sekty Ibadi. (Algiers, A. Jordan, 1890) Následující rok vydal „Comparaison du dialecte des Zenaga du Sénégal avec le vocabulaire des Chaïa et des Beni-M'zab“ (srovnání Zenaga dialektu Senegalu, který obsahoval slovní zásobu Chaia a Beni M'zab).

Masqueray poté učil historii a africké starověku na umělecké škole v Alžíru, než byl jmenován Paul Bert Ředitel v roce 1878. To ovlivnilo jeho přítele Jules Ferry přijmout berberskou kulturu a výsledkem bylo otevření čtyř škol Kabylie v roce 1881.

Jeho práce „Formation des Cités chez les populace sédentaires de l'Algérie“ měla trvalý vliv na akademickou půdu. Vyvrátil myšlenku, že koloniální myšlenka sedavého a kočovného životního stylu byla spojena s rasou, a místo toho tvrdil, že tyto způsoby života byly určeny jejich prostředím.

Émile Masqueray také vytvořil „Bulletin de korespondence africaine“.

Města Rouen a Saint-Étienne-du-Rouvray pojmenovali ulice po něm.

Funguje

  • Dictionnaire français-touareg, dialecte des taïtoq, suivi d’observations grammaticales, Paříž, E. Leroux, 1893.
  • Formation des cités chez les populace sédentaires de l’Algérie (Kabyles du Djurdjura, Chaiuïa de l’Aourâs, Beni Mezâb), Paříž, E. Leroux, 1886.
  • Formation des cités chez les populas sédentaires de l’Algérie: Kabyles du Djurdjura, Chaouïa de l’Aourâs, Beni Mezâb, Éd. Fanny Colonna, Aix-en-Provence, Edisud, 1886; 1983 (ISBN  978-2-85744-140-3).
  • Všimněte si znepokojující les Aoulad-Daoud du Mont-Aurès (Aourâs), Alger, A. Jourdan, 1879.
  • Observations grammaticales sur la grammaire touareg et textes de la tamahaq des Taïtoq, Éd. René Basset, Maurice Gaudefroy-Demombynes, Paříž, E. Leroux, 1896-1897.
  • Ruines anciennes de Khenchela (Mascula ) a Besseriani (Ad Majores), Alger, A. Jourdan, 1879.
  • Souvenirs et visions d’Afrique, Éd. Michèle Salinas, Paříž, La Boîte à Documents, 1894; 1997 (ISBN  978-2-84316-004-2).

Zdroje

  • Augustin Bernard, Napoléon Lacroix, Algérie. Historique de la pénétration saharienne„Alger, Giralt, 1900.
  • Numa Broc, Dictionnaire des Explorateurs français du XIXe siècle, T.1, Afrique, CTHS, 1988, (str. 225)